Lucc

Aneb naše putování Toskánskem, ke kterému jsme přidali hlavní město Itálie, Řím. V červnu jsme byli v Řecku a týdenní polehávání u moře na hotelu s all-inclusive programem nijak zvlášť nesplňovalo naši představu o pořádné dovolené. Úplně spontánně jsme se s Ondrou domluvili, že v září podnikneme výlet do Itálie a já tak mohla začít plánovat. Do Toskánska jsem se chtěla podívat už dlouho. V Itálii jsem byla milionkrát, ale ani jednou na západním pobřeží, takže jsem sice navštívila Benátky, měla projetý poloostrov Gargáno a vyšla jsem na Vesuv, ale utekly mi města jako Pisa, Řím nebo Florencie. Tak jsme to chtěli tentokrát změnit. Toskánsko je destinace, kterou doporučujeme všema deseti!

V tomto článku najdete info o tom, jaká města jsme navštívili, co jsme v nich viděli, jak se nám cestovalo s téměř dvouletým prckem, co sbalit do lékárničky a spoustu fotek a tipů z našich cest. Tak buckle up a jdeme na to!

DOPRAVA

Letenky jsme kupovali zhruba měsíc dopředu, ale vzhledem k tomu, že jsme odjížděli v termínu 17. – 26. 9. nebyly ceny nijak vysoké. Právě naopak! Cesta domů z Pisy do Prahy nás každého vyšla na 10 euro. No, neber to! Letenky jsme kupovali přes Ryanair, protože jsme tam měli nevyužitý voucher z naší neuskutečněné cesty do Anglie. (Hned sem rovnou vložím tip, že pokud cestujete s dětmi mladšími než dva roky, letí pouze za nějaký menší servisní poplatek a ne za plnou cenu.) Myslím, že i kdybychom tam neměli voucher pravděpodobně bychom letěli asi právě s nimi. Zatím jsme neměli žádný problém.

Teď už v Ryanairu a dalších společnostech platí, že neuznávají letenky nakoupené na Kiwi, ale kdybyste přece jenom chtěli přes nějaké takové servery, které vám údajně ušetří peníze, něco kupovat, nedělejte to. Dvakrát jsem přes ně kupovala letenky a dvakrát jsem se ničeho nedohádala. Kdyby to se mnou podruhé neřešil už samotný Ryanair, tak se fakt zblázním. Takže Kiwi je velký no go! To jen tak pro ujasnění hned na začátek.

Teď to asi bude znít trošku jako reklama na Ryanair, ale líbí se mi, že je to všechno přehledný a nabízejí vám nejenom letenky, ale také pronájem auta nebo ubytování. Pokud se nechcete obtěžovat s hledáním přes Booking nebo Airbnb, což jsme využili my, určitě bych neváhala a zkusila to přes jejich oficiální stránky.

My jsme si tentokrát přes Ryanair zařizovali poprvé pronájem auta. Nebyli jsme si ze začátku jistý, jestli to vůbec půjde pronajmout v jednom městě a vrátit v jiném, ale nakonec to přesně takhle šlo. Pokud cestujete s dítětem, platíte extra za autosedačku, pokud se s ní netáhnete už z domu. A taky se platí právě za to vrácení v jiném městě. Za sedačku a vrácení jsme platili 151 euro a pronájem auta nás vyšel na zhruba 12 000,- včetně pojištění.

K pronájmu mají různé typy aut. Je jich tam opravdu hodně. Ve finále se vám ale může stát, stejně jako nám, že vám místo Volkswagen Golf dají Fiat 500XL. Nakonec nám ale přišlo, že to snad bylo lepší než kdybychom dostali ten Golf. Teda takhle…auto jede mizerně, ale to pouštění hudby bylo boží!

CESTOVÁNÍ S DĚTMI

Dříve než se vrhnu na samotné popsání našich zážitků, chtěla bych tady mít odstavec i pro rodiče, kteří chtějí se svými dětmi cestovat. Přijde mi škoda, že se někteří rodiče rozhodnou, že to s dětmi nemá cenu a že budou cestovat až z toho děti něco budou mít.

Nás naši brali odmalička všude a bylo to úžasný! Neříkám, že si z toho vždycky něco pamatuju, protože většinou bych bez fotek vůbec nevěděla, že jsme někde byli, ale moc se mi líbí, že jsme byly s Anetkou všeho součástí. Takový to, že prostě život rodičů a jejich vášeň neskončí pořízením si dítěte, ale pokračujete dál a děti v tom jedou s vámi. Chceme našim dětem ukázat svět a není nač čekat. Takže pokud někdo váháte a nevíte jestli do toho jít, my říkáme: STOJÍ TO ZA TO!

Každé dítě je samozřejmě jiné. My máme obrovské štěstí v tom, že Tedíka cestování baví, když je unavený, vydrží v nosítku a dá se docela dobře zabavit. Pokud máte děti, které nebaví dlouhé cesty autem nebo vlakem, pravděpodobně bude samozřejmě těžší s nimi vyjít, každopádně to chce určitě zkusit. Velkou výhodou je pokud mámy ještě kojí, to je v letadle dost super, protože u toho děti třeba usnou a nemusíte řešit vůbec žádnou zábavu nebo to je taky skvělý fígl na to, jak se vyhnout bolavým ouškům.

Důležité je taky vyzkoumat, jestli vaše děti (mluvím spíš o menším dětech, které toho tolik nenachodí) vydrží v nosítku nebo potřebují kočárek. Jsou děti, které jsou na nosítko zvyklé, jako třeba náš Tedík a není problém si ho s sebou všude vzít a v případě potřeby ho využít. Je skladné a lehké, takže značka ideál.

Pak jsou ale děti, které nikdy nošené nebyly, mají rády kočárky a tam je potřeba určitě popřemýšlet o tom, že s sebou kočárek budete brát a budete tomu přizpůsobovat vaši dovolenou. Nezapomeňte, že na letištích už není možnost si kočárky nebo kufry zabalit do fólie, takže to musíte mít už z domu nebo se dopředu smířit s tím, že se vám kočárek třeba poničí. Asi bych zvažovala koupi nějakého menšího skladného kočárku na bazaru, protože běžně máme pro normální ježdění spíš větší kočárky a ty vám při cestování s dětmi budou akorát na obtíž.

Teď k tomu zabavení. Základ je mít přichystané jídlo a koupenou vodu do letadla. Já měla připravené křupky Teddy od Little Angel, ovocnou kapsičku a sušenku. Pak s sebou vždy, když jdeme ven, ať už do kavárny nebo někam na návštěvu, beru nějaké hry, co vím, že Tedíka baví. Máme velký úspěch se znovu použitelnými samolepkami. Vzhledem k tomu, že se snažíme alespoň nějak myslet na planetu, přijde mi tohle úplně báječný. Navíc můžete s sebou vzít jeden nebo dva sety a lepit znovu a znovu a zase dokola. My máme tyto: https://www.mracekzhracek.cz/nalepky/znovu-pouzitelne-samolepky-zvirata-2/?gclid=CjwKCAjwtfqKBhBoEiwAZuesiMaxSLGqyrcZrrPq5vW3-4duV8Yjjdr2Swm1M-4onhyk89gw9pkSXhoC88cQAvD_BwE. Koupila jsem zvířata a dopravní prostředky. Tedíka to baví fakt extrémně, i sám si u toho je schopný vyhrát třeba hodinu.

Pak máme osvědčené knížky z knihovny. Vždycky před nějakým větším výletem autem nebo někam na dovolenou, tak jdu do knihovny vybrat nějaké knihy, které nejsou moc těžké a lehce se vejdou do batohu, ale budou Tedíka bavit. Vzhledem k tomu, že ho zajímají hlavně zvířata, dopravní prostředky a barvy, vybírám hlavně takové knížky. Na dovolené se nehnul od knihy The Usborne: Big Book of Things to Spot. Přemýšlím, že tu si asi pořídíme i domů, protože tam jsou krásné obrázky nejenom zvířat ale i lidí a zabaví to fakt na dlouho. Pak jsem měla ještě dvě knížky, ale to ho nenadchlo tak, jako právě tato kniha.

Asi úplně největší trhák poslední doby jsou kartičky. Úplně náhodou jsem před dovolenou vytáhla nastřihané kartičky z Můj velký sešit Montessori – Angličtina, které jsem měla připravené na výuku předškoláčků. Je tam spousta obrázků lidí, zvířat, jídla, dopravních prostředků, různých míst a druhů oblečení. Je jich dohromady určitě víc než sto a Tedíka baví si je prohlížet a říkat, co na nich je. Naučil se tak spoustu nových slov a rozšířil svojí slovní zásobu. Dokonce za mnou přišla v jedné restauraci v San Gimignanu paní z Ameriky a ptala se, co to mám, že hned viděla, jak ho to baví a že by to chtěla pro svoje vnoučata.

---

A teď zpátky k tomu zásadnímu. Kam že jsme se to vlastně vydali?

Na mapce vidíte přes která města a městečka jsme putovali.

Tak hurá do toho! První dva dny v Itálii jsme strávili v Římě. Dohromady jsme měli na celý výlet deset dnů. Doletěli jsme okolo poledne na letiště Ciampino a měli už koupený lístek na autobus do centra Říma. Lístky jsem opět kupovala přes Ryanair a vzhledem k tomu, že tam pak měl někdo problémy s prokázáním toho, jestli mají lístky pravdivé nebo fake, byla jsem za to ráda.

Důležité je dát si pozor na to, abyste od všeho měli nějaký doklad nebo voucher, což mi došlo asi dva dny před odletem. Narychlo jsem sháněla na Ryanairu nějaký doklad k pronájmu auta a na ten autobus. Autobus jsem pak musela jít na ofiko stránky té společnosti a najít si to tam. Zabere to čas, ale nakonec jsme všechno měli ready, i když jsou to vždycky pěkný stresy.

Autobus vás z letiště doveze na Termini Stazione, což je hlavní římské nádraží. Jezdí odsud vlaky i autobusy. My jsme to pak měli k ubytování pouze deset minut pěšky. Ubytování musíme doporučit, protože to bylo boží uvítání v Římě. Moc krásný pokoj, super koupelna a šíleně příjemný hostitel Lorenzo. Bylo to kousek k Termini, odkud jsme se mohli metrem dostat až k Vatikánu. https://www.airbnb.cz/rooms/48192730?source_impression_id=p3_1633635235_4088knM7UbbZfxar

Celé odpoledne a večer jsme strávili ve Vatikánu. Vystoupili jsme na zastávce metra Ottaviano. Odtamtud už je to kousek. Nejdřív jsme museli vyzvednout lístky na prohlídku Sixtinské kaple a Vatikánských muzeí. Kupovala jsem lístky přes Headout. https://www.headout.com/ Jenže přes ně to funguje tak, že musíte jít prvně do jejich prodejny, kde vám za voucher dají lístek a pak až s tím lístkem můžete do Vatikánu, kde vám dají další vstupenku. Crazy proces, ale dali jsme to! Opět doporučení pro vás, pořádně se podívejte, kde Headout sídlí, všechno bude na voucheru. Máte před budovou zazvonit na zvonek, ale nikde není napsaný headout, ale jméno nějaké jiné agentury. Tu jsem si samozřejmě nenapsala, ale byla nad zvonky napsaná, tak to zkuste.

Vatikán můžete navštívit i bez lístku, ale dostanete se pouze na hlavní náměstí, Náměstí sv. Petra. Říkám jenom ale je to neskutečná podívaná. Uvidíte Baziliku sv. Petera v celé své kráse a celkově celé to náměstí je udělané do kruhu a je lemované spoustou sloupů. Všechno, fakt všechno v Římě, nám přišlo neskutečně obrovské. Jsou to stavby vedle, kterých vypadáte jako trpaslíci.

Po obhlédnutí náměstí jsme si říkali, že půjdeme vystoupat na vrchol baziliky. Wow! Jako ta kopule zevnitř? To je tak obrovské, že nemáte slov. Koukáte na lidi dole a přijdou vám úplně jako mravenci. Šílená podívaná. Je škoda, že mají celý vršek zahrazený mříží, ale asi chápu, že nechtějí, aby jim někdo spadnul dolů. Vstup nás vyšel na 10 euro. Jedete nějakou část výtahem, ale pak na vás čeká stejně 320 schodů a to je mazec. Nebo za osm euro si vyšlapete všech 551 schodů sami, což nám přišlo, že radši utratíme ty dvě eura. Schody jsou někdy tak nakřivo, že se vám z toho dělá dost blbě a při představě, že tam zkolabujete by mě dost zajímalo, jak se dostanete zase dolů. Taky mi přijde, že to není dělané pro prostorově výraznější lidi. Je to místy opravdu hodně úzké.

Po vyšlápnutí nahoru a seběhnutí dolů jsme byli neskutečně vyhladovělí, ale nemohli jsme si ujít baziliku i zevnitř. Všechno je opravdu tak obrovské, že člověk absolutně nechápe, jak to mohl někdo postavit. Nádhera.

Určitě doporučujeme s sebou mít jídlo nejenom pro děti ale i dospělé. Ve Vatikánu je restaurace, kavárna, ale dostanete se tam až po prohlídce Vatikánského muzea, což jsme my měli až večer, takže jsme ještě před návštěvou Sixtinské kaple, zašli na malý sendvič do restaurace hned naproti vstupu do Vatikánského muzea.

Do Vatikánského muzea jdete jiným vchodem než se jde na Náměstí sv. Petra, takže pozor na to. A určitě přijďte včas. Muzeum je plné různých obrazů a tapisérií, které jsou nádherné, ale nás tohle asi nějak moc nebere. Hodně jsme si to užili venku, tam bylo opravdu na co koukat a hlavně při stmívání to byla nádhera. Sixtinská kaple je, nechci se opakovat, ale opět tak neskutečně velká. Akorát než se k ní dostanete, musíte projít galerií Vatikánských muzeí a to už jsme byli úplně vyčerpaní. Tak možná dobrý nápad, nenechávat si Sixtinskou kapli až nakonec vašeho dne.

V Sixtinské kapli se nemůže fotit, mluvit ani natáčet, takže to jak vypadá si musíte najít sami. Jen pro zajímavost: na výšku má 20,7 metru, na šířku 40,9 metru a výmalbou strávil Michelangelo Buonarroti pět let. Vzhledem k tomu, že mě bolelo za krkem zhruba minutu potom, co jsem začala koukat nahoru, absolutně nechápu, jak to Michelangelo zvládnul. Vstup do Sixtinské kaple a muzeí nás vyšel přibližně na 700 korun. Na prohlídku Vatikánu bychom vyčlenili zhruba dvě až tři hodiny. Pokud si zarezervujete pozdní prohlídku, tak počítejte s tím, že večer už nic venku neuvidíte. Ke konci září se stmívá už okolo půl osmé.

Zajímalo mě, jak je Vatikán vlastně financován. Tak jsem zjistila, že funguje jako samostatná jednotka, nezávisle na Itálii. Myslela jsem si, že alespoň nějakou podporu dostává, ale vypadá to, že jí nepotřebuje. Vatikán má příjmy právě ze vstupů, příspěvků věřících a očividně i investuje a vlastní spoustu nemovitostí po celém světě. Dokonce mají vlastní euro, banku i bankomat. Alespoň v tomhle rozhodně nezůstali ve středověku.

Na večeři jsme byli v absolutně báječné restauraci. Doporučujeme na tisíc procent všem, co navštíví Řím, i kdybyste tam měli jet hodinu nebo klidně dvě. Jmenuje se Ristorante Pizzeria Dieci Dodici e 50 a je to úplně luxusní místo. Já na ty jejich Cacio e Pepe těstoviny nezapomenu nikdy a litovali jsme pak následující den, že jsme se tam nevydali zase. Mají tam prý totiž i vynikající pizzy.

Další den jsme strávili celý v Římě a mohli tak projít další památky, které Řím nabízí. V podstatě kamkoliv půjdete, tam na něco narazíte. Všude nějaký kostel, památník nebo ruiny. My jsme si ráno došli na snídani do Molino Bakery Bar and Cucina. Tam jsme poprvé zkusili jejich croissanty plněné krémem. Mňam!

Pak nás čekal dost perný den. Pokud se chystáte do Říma, rozhodně to chce pořádnou obuv a pokrývku hlavy. My jsme byli venku celý den a vraceli se večer, takže jsme byli venku i přes poledne a to teda pražilo neskutečně.

Druhý den jsme hned po snídani jeli objevovat další zajímavosti Říma. Tentokrát jsme jeli autobusem. Mají dost přehledný systém, akorát autobusy nejezdí úplně na čas. Dostanete se ale v podstatě vždy tam, kam chcete. Lístky stojí 1,50 euro na jednu jízdu (100 minut), jenže problém je, že si musíte na koupi lístků myslet. U řidiče se nekupují a když vám to přece jenom umožní, stojí to majlant. Takže zkuste hledat trafiku/tabák nebo je kupte v metru. Lístky totiž platí jak na metro tak autobusy. Lepší jich mít víc do zásoby než abyste jako my, pak narychlo sháněli lístky nebo se spolehnout na pěškobus.

Na půl dvanáctou jsme měli domluvené Koloseum, takže jsme věděli, že po snídani máme pár hodin na prozkoumávání jiných krás Říma. Nejdřív jsme jeli k Fontáně di Trevi. To je tak nádherná stavba. Člověk by ani nečekal, že mezi domy najde něco tak obrovského a nádherného. Přišli jsme relativně brzy, ale i tak tam byla spousta lidí. Obdivovat ten skvost, ale můžete samozřejmě i z dálky. Hned u fontány mají moc dobrou zmrzlinu: Don Nino. Pobočku mají i ve Florencii a zmrzlinu mají teda opravdu super!

Od fontány jsme se vydali podívat na parlament, kde se očividně něco dělo, protože všude byli vojáci a politici v oblecích. Viděli jsme také Tempio di Adriano, což je pozůstatek chrámu. V podstatě 11 neskutečně vysokých sloupů, které momentálně tvoří takové pěkné průčelí římské burzy. Poté na nás čekal Pantheon a nádherné náměstí Navona. To si myslím, že byste si určitě neměli nechat ujít! Ideálně si na to i vyčleňte víc času a můžete tam zajít na jídlo nebo kafe.

Koloseum. Byli jsme absolutně fascinovaný tím, jak je to velký. Jako hlavně je to postavené z takových extrémně malých cihliček. Nechápu, jak to postavili. Koloseum se stavělo zhruba deset let a byly v něm pořádány gladiátorské zápasy. Jako ta představa, že tam reálně umíraly stovky lidí a 50 000 lidí nad tím jásalo, divný a hrůzostrašný.

Mohli byste tam strávit celý den, pokud byste si chtěli přečíst každou tabuli, kterou tam mají, ale my jsme si to spíš tak v klidu prošli. Zrovna jsme zase zarezervovali čas na poledne, takže jako perfektní čas na to zavřít se do Kolosea, kde jsi pořád vystavený slunci. Historie na vás ale sálá z každého rohu a vy to prostě chcete všechno vidět. Zrovna u Kolosea bylo docela dost lidí, ale třeba ten předchozí den ve Vatikánu to bylo úplně v pohodě a téměř nikoho jste nepotkali.

Po prohlídce Kolosea jsme se vydali na oběd do restaurace Coming out. Nejsme si úplně jistí jestli můžeme doporučit, nebyli jsme z toho 100% nadšení, ale tak 80% bychom asi dali a zasytili jsme se hezky. Každopádně úplně luxusní pohoštění to tedy nebylo.

Oběd nás posílil, takže jsme se mohli podívat na tzv Forum Romanum a Palatin. Na tohle byste si mohli vyčlenit klidně celý den. Doporučujeme vyjít buď brzy ráno nebo spíš později odpoledne. Nejste v podstatě schopní se nikde v tom prostranství schovat. Tento komplex byl dříve centrem veřejného života v Římě. Najdete tam trosky různých budov. Právě zde se konaly různé soudy, volby, trhy a stálo zde i několik chrámů. Je to obrovské prostranství. Je dost těžké si představit, že tady kdysi dávno opravdu stály tak majestátní budovy. Když byl v roce 44 před naším letopočtem zavražděn Julius Caesar, byl převezen právě do Forum Romanum, kde bylo jeho tělo spáleno.

Potom jsme si blbečci říkali, jak si v pohodě dojdeme k další památce. Po celodenním chození a ještě to chození z předchozího dne, no, nebudu lhát, že jsme všichni brečeli, že už to chceme mít za sebou. Jako naschvál nikde autobus, my teda mimochodem bez lístku, takže by nám to k ničemu nebylo, ale dost jsme se ten den těšili domů. Než jsme došli k Památníku Viktora Emanuela II. byli jsme úplně mrtví. A to jsme měli za sebou ještě schody ke Kapitolu. Docela jsem se modlila, aby se k památníku nedalo dojít až nahoru. No, a moje prosby byly vyslyšeny, takže nám úplně před nosem zavřeli bránu. Už se začalo dost stmívat, my neskutečně vyčerpaní, takže jsme našli restauraci, najedli se a vyrazili zpátky ‘domů’.

Třetí den našeho putování jsme si dali pomalý rozjezd. Ráno jsme si zase zašli na snídani, v klidu jsme se pobalili a vyrazili na letiště. Jeli jsme autobusem z Termini stanice. Lístek si můžete koupit u řidiče. Pokud si chcete v Římě pronajmout auto, musíte využít bus shuttle zdarma, který vás doveze přesně k půjčovně aut. Pozor na to, že jsou v Římě dvě letiště!

Nás čekali Saturnia termály a pak přesun na další ubytování v Principina di Mare. Saturnia jsou přírodní horké termály, kterých si můžete užít i zdarma. Není to úplně komfortní, co se toalet nebo jídla týče, ale na pár hodin se to přežít dá. Z obrázků máte představu, jak je to tam nádherný a skvělý a nikde nikdo. A pak úplně koukáte, jaká spousta lidí tam je a chvilku trvá než si zvyknete na zápach vody. Ale je to nádhera, to zase jo. Je neskutečné, co dokáže příroda vykouzlit. Tedíkovi se termály líbily hodně, protože voda byla příjemně teplá. Zrovna nám ten den docela foukalo, tak to bylo krásné se tam vyhřívat. Ale dovedu si představit, že když by zrovna bylo třicet stupňů, tak by to asi bylo dost šílené.

Třetí den jsme přespali tady: https://www.airbnb.cz/rooms/11172812?source_impression_id=p3_1635268050_Ua9fwHH8ksG6Kv%2Bx. Ubytování můžeme doporučit. Další den jsme měli moře hned za rohem. Jsem moc ráda, že jsme k moři jeli. Já měla naplánované spíš vnitrozemí, ale nechala jsem se přemluvit. Moře v Principina di Mare bylo úžasné! Přesně podle mého gusta. Obrovské vlny a bylo i teplé! Kolem poledne jsme se pak přesunuli zase dál.

Jeli jsme do Montepulciana přes vinařskou oblast Val d´Orcia. Pokud jste zapálení vinaři, určitě bych využila možnost ochutnávky vína v některém z vinařství. Nabízí k tomu většinou i ochutnávku sýrů a někde i ukazují, jak se víno vyrábí. My jsme na to neměli úplně čas, takže jsme si oblast jen projeli. Je to neskutečná nádhera. Je to přesně to Toskánsko, které vídáte na fotkách.

Další krásné město na naší cestě: Montepulciano. Než jsme se vydali do Montepulciana, potkali jsme na cestě nádherné městečko Montalcino. A pokud budete mít víc času, určitě si vyhraďte čas i na městečko Pienza. Montalcino jsme si jen tak lehce prošli, zašli na kávu a zase vyrazili na cestu. Ty výhledy! Wow!

V Montelpulcianu jsme měli jedno z nejkrásnějších ubytování. https://www.airbnb.cz/rooms/50737192?source_impression_id=p3_1635269218_HJ9u90CTAbFzIxJO&guests=1&adults=1 Celý byt jen pro nás, kousíček do centra a byt opravdu suprově vybavený. Dovedu si představit, že kdyby se v Montepulcianu dalo strávit více času, mohli bychom tam úplně v pohodě bydlet třeba týden. Montepulciano ale úplně nějaké extra možnosti nenabízí. Všechna středověká městečka vypadají podobně, jdete do kopce, dojdete do centra, pár restaurací a výhled, jinak nic moc. Takže jeden den nám na město úplně stačilo. Viděli jsme ho jak za tmy, tak za dne.

Jestli jsme si ve městě něco vážně užili, bylo to jídlo. Na hlavním náměstí v podstatě nic moc nenajdete, ale objevili jsme dvě úžasné restaurace. Obě dvě restaurace jsme navštívili a byly absolutně super a jsou hned vedle sebe. Bistrot del Tribunale a Enoteca la Dolce Vita. Do té druhé se večer v podstatě nedostanete, venku čekalo vždycky aspoň pět lidí než se uvolní místa. Takže jsme zašli na oběd a to mají volněji. I vegetariáni se skvěle nají.

CAFFÉ POLIZIANO – Tam prostě musíte! Mají tam neskutečnou nabídku, boží výhled a docela slušné ceny. Paráda!

Další den jsme opět na cestě a cestou jsme potkali nádhernou mlynárnu Mulino Val d´Orcia. Koupili jsme si tam mouku a víno typické pro Montepulciano (Vino Nobile). Hned u mlynárny je i restaurace, kde dělají pokrmy z jejich vlastní mouky. My jsme napoprvé odjeli, protože nás to nenapadlo a když jsme se vrátili, zjistili jsme, že mají otevřeno jen přes oběd.

Po obědě jsme dorazili do naší další destinace San Gimignano. Teda město krásné, ale jak mě sežrali na ubytování komáři, to všechny zážitky dostatečně přebilo. Měli jsme nádherné ubytování ve vile s bazénem, ale byli jsme tam ani ne pět minut a já měla snad dvacet štípanců. Přišlo nám, že čím výš jsme jeli, tím víc bylo komárů a podobné havětě a stejně tak bylo i víc chladno.

Ubytování bylo moc pěkné, ale bez kuchyně, takže opravdu spíš na jednu noc a zase jet dál. https://www.airbnb.cz/rooms/25305946?source_impression_id=p3_1635273916_qnzYhHZmpy6UXu68

San Gimignano je nádherné město. Z dálky i uvnitř. Je odtamtud nádherný výhled a kamkoliv se vydáte, dýchne to na vás úžasnou atmosféru. Pokud dojdete před západem, můžete vylézt na vyhlídkovou věž a užít si výhled. Je tam také spousta restaurací a dokonce i pár vináren s neskutečným výhledem na to pravé Toskánsko. Jako v každém městečku na vás dýchne středověk a najdete tam spoustu obchodů se sýry, čokoládou nebo s produkty z levandule.

Ve městě mají prý nejlepší zmrzlinu v Itálii (nebo dokonce na světě). Jmenuje se Gelateria Dondoli. My jsme jí nezkusili, ale všichni nám to doporučovali a tak doporučujeme dál.

Pokud si chcete prohlédnout město a okolí opravdu z výšky, můžete vylézt na hlavní věž za zhruba šest euro. Není to ale pro každého. My jsme k věži přišli zrovna, když tam zachraňovali paní, která si pravděpodobně po cestě nahoru nebo dolů zlomila nohu a přijely tři auta hasičů a teda dalo jim zabrat dostat jí dolů. Za výhled to ale stojí, tak toho využijte. Nebo můžete jen bloumat po městě, užívat si atmosféru a tak hezky po italsku relaxovat, nejlépe se sklenkou vína v ruce a kusem pizzy v druhé.

A hurá do další destinace. Cestou do Florencie, kam jsme mířili, jsou další úžasná města a městečka: Lajatico, Greve, Chiocchio a Montefioralle. My jsme jeli rovnou do Florencie a cestou si užívali krásy dalšího vinařského regionu Chianti. Objevili jsme neskutečnou restauraci: Osteria Alla Piazza u městečka Castellina in Chianti. Vegetarián se nají leda kombinací různých příloh a předkrmů, ale masožravci se najedli báječně. Restaurace se specializuje hlavně na zvěřinu.

Florencie je neskutečná! Tam by se dal strávit týden, dva, klidně měsíc a pořád by bylo, co objevovat. Pořád byste nacházeli nové uličky, které vás okouzlí, zkoušeli nové restaurace a kavárny. Shodli jsme se, že bychom možná raději vyjeli do Florencie než do Říma. Florencie je taková míň rušná, čistá.

To je taková krása! Já se budu asi milionkrát opakovat, ale jako tohle je úplně neskutečný skvost. Kdo to stavěl a jak je možný, že to stojí a že je to tak obrovské a tak nádherné. Opravdu neskutečné! Můžete se jít podívat i dovniř katedrály Santa Maria del Fiore. Musíte si dopředu koupit lístky a jdete přednostně nebo můžete jít dovnitř zdarma ale vyčkat si obří frontu, která je v podstatě po celém obvodu katedrály.

My jsme si radši sedli do kavárny u kavárny. Je to pobočka zmrzlinářství, které jsme navštívili už v Římě: Don Nino. Tady mají takové speciální pistáciové speciality. Můžete si dát zmrzlinu v pistáciovém kornoutu nebo kafe ve sleničce zdobené pistácií a pistáciovým krémem. Mají obrovskou nabídku makronek a různých crossaintů. Stručně a výstižně ráj pro všechny sladkomilce. A asi nemusím připomínat, že máte úžasná místa hned vedle katedrály.

První den jsme prozkoumali Florencii na levé straně řeky Arno (tedy strana, kde najdete Katedrálu Santa Maria del Fiore). V podstatě se dá říct, že kamkoliv jdete, tam narazíte na nějaký kostel, muzeum nebo galerii. Zrovna ve Florencii jsme měli pocit, že není nutné jít památku po památce, ale spíš si ho tak projít a užít si ho naplno.

Druhý den jsme se zase vrhli na objevování druhé strany města. Z našeho ubytování jsme se lehce všude dostali: https://www.airbnb.cz/rooms/41700254?source_impression_id=p3_1637081228_%2BoglKx%2FgrDNZ2v0p. V centru za patnáct minut a byt plně vybavený. Byla tam i pračka, plně vybavená kuchyň. Na delší pobyt ve Florencii velmi doporučujeme!

Co za nás rozhodně stojí za návštěvu jsou zahrady Giardino di Boboli. Je to zpoplatněné (10 euro za dospělého), ale stojí to za všechny peníze. Jestli hledáte klidné místo na relax, piknik, to je přesně místo, které hledáte. V zahradách najdete různé fontány, spoustu stromů, kopců a míst s výhledem na celou Florencii. Součástí zahrad je i tzv. Neptunova fontána, která nás teda naživo nijak nenadchla, ale jako celek je tento komplex neskutečný!

V zahradách můžete strávit klidně půl dne, záleží kolik jste si s sebou vzali jídla. Vedle zahrad pak máte hned nejlepší pizzu ve městě: Gusta Pizza a úžasnou zmrzlinu: La Sorbettiera. Určitě vyzkoušejte kombinaci mléčné a čokoládové zmrzliny. Lepší jste nejedli.

Je určitě spousta dalších věcí, které byste mohli ve Florencii vidět. Mimo jiné je tady v jedné z galerií i Socha Davida. Ta nás sice lákala, ale další galerie nebo muzeum jsme po návštěvě Vatikánských muzeí zavrhli.

Na závěr dne musíte vyjít na západ slunce na Piazzale Michelangelo. Vyjděte už třeba v pět, abyste měli krásná místa. O tomhle skvostu totiž ví snad všichni, takže to napadne asi další milion lidí a pak se s nimi hádat o kousek výhledu asi úplně nechcete.

Už se nám to krátí! Poslední dva dny a konec výletu. Naše poslední destinace byli města Pisa a Lucca. Kdybychom věděli, co nás čeká, určitě bychom vypustili druhé z měst a to první nám stačilo vidět jenom jednou. Na obě města vám stačí zhruba půl dne a tak jsme si to tak rozvrhli i my.

Nejprve jsme cestou z Florencie jeli do města Lucca. Problém byl, že jsme předtím viděli film Luca a mysleli si, že je Lucca předlohou pro to animované město. Což překvapivě tak nebylo a my jsme čekali kopcovité město plné barevných domečků s výhledem na moře a dočkali se toho nejvíc placatého města na světě, kde sice můžete celý den bloudit uličkami, protože tam mají úplný labyrint, ale jinak je to takový průměr. Takže za nás spíš takové zklamání závěrečné.

Největší dominantou Lucca je kruhovité náměstí s restauracemi, obchody se suvenýry a kavárnami. To je asi jediná věc, která stála za návštěvu a co se týká města Pisa, je to dost podobné. Jediné, co z celého města stojí za návštěvu je hlavní náměstí, kde najdete světoznámou Šikmou věž. Nedovedu si představit, že bychom jeli v sezóně, protože tam bylo i tak obrovské množství lidí a všichni si chtějí ulovit tu svojí trendy fotku.

A další den vrátit auto a hurá na letiště. Bylo to náročné ale stálo to za to. Jsme rádi, že jsme to absolvovali. Taky jsme vděční za to, že to Tedík tak skvěle zvládnul a nemuseli jsme platit nic extra za auto, toho jsme se báli hodně. Děkujeme Monče za fotky!

Jinak, co se týká nějakého vyčíslení za dva dospělé:

• ubytování: 14 600,-
• auto: 12 000,-
• letenky: 5800,-
• jídlo radši nepočítám.

Pokud jste taky dobrodružné duše a roadtrip po Itálii vás nadchnul, budu moc ráda za fotky z vašich cest nebo doporučení na další trip. Na úplný závěr ještě přidávám seznam všeho, co jsme s sebou vezli v lékarničce jak pro dospělé, tak děti a užitečné tipy. Může se hodit. A teď už opravdu: Arrivederci!

LÉKÁRNIČKA – co s sebou na cesty pro děti a dospělé?

PRO DĚTI

• rukavice
• nůžky
• gel po štípnutí (to nás zachránilo extrémně!)
• hygienický gel (must have)
• opalovací krém (my používáme přírodní Butterbean Organica)
• dezinfekce, co nepálí (máme Detol)
• teploměr
• Zyrtec kapky
• mořská voda (rýma)
• nůžky na nehty
• Paralen a Nurofen čípky
• pinzeta
• náplasti
• roztok do nosu
• Prospan (kašel)

PRO DOSPĚLÉ

• aktivní uhlí
• Mucosolvan (kašel)
• obvaz a obinadlo
• Otrivin a Nasivin (rýma)
• teploměr
• Orofar a Larymed (bolest v krku)
• Coldrex (nachlazení)
• Bepanthen
• Voltaren
• Paralen, Ibuprofen
• Analergin
• Sinupret
• nůžky na nehty
• náplasti
• Hemagel
• Ophthalmo-Septonex

UŽITEČNÉ TIPY:

• pokud se chystáte do Florencie, sledujte na Instagramu kacierose (Američanka, která nyní žije v Itálii a dává spoustu tipů na to, kam na jídlo nebo na zmrzlinu, na výlety po Itálii)
• v obchodech se ovoce a zelenina nabírá vždy v rukavicích a dává do sáčků
• hodí se fráze:
  • Dove e … ? (Kde je …?)
  • Come ti chiami? (Jak se jmenuješ?)
  • Prego. (Prosím.)
  • Grazie. (Děkuji.)
  • číslovky a slovíčko biglietti (lístky/vstupenky)
  • Scusa. (Promiňte.)
  • Signor. Signora. (Pane. Paní.)