Lifestyle

Vánoce jsou pro většinu z nás období, kdy se snažíme dělat něco hezkého pro druhé. Taky nám dochází, že ne každý má to štěstí v životě, že mu bylo přáno a má všeho dostatek. Tedíkovi teď na jeho první Vánoce nebudou ani tři měsíce. Tak jsme se rozhodli, že radši místo kupování dárků, z kterých nic mít nebude, přispějeme na nějaký projekt.

Možností je opravdu hodně a mě napadlo, že se s vámi o ně podělím a třeba budete mít někdy možnost a chuť přispět taky. Tady je pět projektů, které podle mě stojí za to. Dobrým skutkem může být i hromada jiných věcí a určitě byste je měli dělat po celý rok, nejenom na Vánoce.

První projekt, který bych chtěla představit je KRABICE OD BOT. Tento projekt pořádá Diakonie Českobratrské církve evangelické. V podstatě jde o to, že děti darují dárky dětem. Pokud máte děti nebo sourozence mohli byste se zapojit. Určitě mají nějaké hračky, se kterými si už nehrají a jsou v dost dobrém stavu na to, aby se vyhodily. Můžete vzít obyčejnou krabici, do ní dát pěkné hračky, které by mohly udělat radost a můžete ji donést na sběrné místo. Důležité je specifikovat věk a pohlaví dítěte, kterému by se dárky mohly líbit. Hračky pak dostanou děti, které jsou ze sociálně slabších rodin a nemůžou si je dovolit. Většinou tato jednorázová předvánoční akce probíhá v období od 25. 11. do 8. 12. a k dispozici je 115 sběrných míst. Na jejich stránkách najdete i tipy na to, co vlastně dětem zabalit nebo můžete přispět online.

Podrobnější informace najdete tady: https://www.krabiceodbot.cz/ a můžete kouknout na reportáž ČT:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/219411000101114/video/732967?fbclid=IwAR1d3mGFirBAf3E2EAx4N7meyp1b7anlv17FjzuiYP1JVBe8jm4xkQDniyg .

Druhý projekt, který mi přijde super jsou JEŽÍŠKOVA VNOUČATA. Také je to vánoční akce, která v České republice probíhá od roku 2016. Stejně tak jako se v rámci Krabice od bot lidé snaží potěšit děti, v tomto projektu se zaměřují na seniory. Hodně starších lidí, kteří žijí v pečovatelských domech už nemají rodinu a nikoho kdo by je navštěvoval nebo je na Vánoce obdaroval. V rámci tohoto projektu můžete seniorům splnit jejich přání v podobě hmotného dárku nebo zážitku. Možností je opravdu hodně, ale musíte se zapojit rychle, protože ta levnější přání jsou okamžitě splněná. Některá přání jsou dražší, ale spousta z nich jsou opravdu vyloženě drobnosti, na které má spousta z nás (kdybychom si občas něco odpustili – ale musíte jednat rychle). Také je samozřejmě možné se třeba na nějaké přání složit s kamarády nebo se členy rodiny.

Opět podrobnější informace můžete hledat tady: www.jeziskovavnoucata.cz .

Třetí projekt je nadace DOBRÝ ANDĚL. Tato nadace se zaměřuje na rodiny, ve kterých maminka, táta nebo dítě trpí nějakým závažným onemocněním. Dobrým andělem se může stát každý a všechny vaše darované peníze budou vyplaceny rodině, která to potřebuje. Na webových stránkách Dobrého anděla budete mít svůj účet a budete se moct podívat, komu jste pomohli, případně i přečíst, čím si ta daná rodina prochází. V tomto případě se nejedná o jednorázovou akci, ale je možné přispívat po celý rok. Upřímně je hrozné kolik rodin se díky vážné nemoci ocitne ve finanční nouzi a neví, jak z toho. Přijde mi hrozně důležité, aby takové nadace existovaly a měly by se podporovat, protože člověk nikdy neví, kdy bude pomoc potřebovat on sám. Příběhy některých rodin si můžete přečíst na Andělském blogu na jejich webovkách.

Pro podrobnější informace: https://www.dobryandel.cz/ .

Předposlední projekt se jmenuje NOCLEŽENKA. Darujete 100,- Kč a díky vám bude jeden člověk bez domova moct přespat v noclehárně Armády spásy, dostane polévku s pečivem a nějaký teplý nápoj, může se umýt, prohlédne ho zdravotnický personál a dostane se jim pomoci od sociálních pracovníků. Nejde samozřejmě jenom o to, že jednu noc budou moct strávit v teple, cílem celého projektu je dostat je z ulice. Zajímalo by mě, kolik lidí by zvládlo přečkat noc venku v zimě, když nebudou mít pořádný spacák a oblečení. Já bych to nedala, tím jsem si jistá. A při představě, že jsou lidi, kteří musí tohle absolvovat každou noc, tak je mi hrozně. Stovka není moc, pokud si vyděláváme a může někomu reálně změnit život.

Pro podrobnější informace: https://noclezenka.cz/ .

Poslední projekt, který mi přijde super, je UNICEF. To je ale projekt trošku na jiné úrovni. Spadá pod OSN a je to tzv. Dětský fond OSN. Přispívá na děti, které jsou v nouzi a zprostředkovává jim například pitnou vodu, umožňuje jim vzdělávání a snaží se je chránit před různými nemocemi. UNICEF svou pomoc nabízí dětem především v zemích, které postihla nějaká přírodní nebo válečná katastrofa. Můžete přispívat pravidelně nebo jednorázově. Přispět můžete částkou: 430,-, 655,-, 1222,- nebo 1800,- Kč. Momentálně můžete pomoct například:

– dětem Rohingů (Rohingové jsou muslimové, kteří žijí v převážně budhistické Barmě; problém je, že Barma je považuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše a tam je nechtějí uznat také, takže jsou v podstatě bez země a jsou napadáni a vražděni),

– dětem v Jemenu (válka tam probíhá od roku 2015 a pokud si nastudujete podrobnější informace, není to nic hezkého – což není žádná válka),

– dětem v Bhútánu a spoustě dalších zemích.

Pro podrobnější informace: https://www.unicef.cz/ .

Foto: Unsplash

U nás v rodině byly Vánoce vždycky trošku divočejší než v jiných rodinách. Někdo dělal moc věcí, někdo nic, někdo dělal věci blbě, někdo je dělal jinak, než se chtělo, někdo nejedl, co měl, někdo jedl moc, a tak docházelo ke mnoha neshodám a hádkám, které většinou vygradovaly právě u sváteční večeře na Štědrý den. Postupem času už se tak nějak počítalo s tím, že dárky se možná ani ten den nerozbalí a budeme čekat, až se situace nějak uklidní.

Když se s lidmi loučím před Vánoci, vždycky jim přeju, aby všechno proběhlo v klidu a bez stresu. Hodně studentů i mých kamarádů vůbec nechápe, proč něco takového přeju. Vždyť Vánoce jsou rodinné svátky, všechno je zalité sluncem a všichni jsou happy jak dva grepy. Takže pokud to máte podobně jako já, možná jste teď v klidu, protože víte, že to u někoho probíhá v podobném duchu. Z Instagram feedu všech v období Vánoc by totiž skoro člověk řekl, že Vánoce ani jinak, než v pohodě, prostě proběhnout nemůžou, a ono jo.

Vánoce minulý rok byly jiné, protože jsme je poprvé slavili s Ondrou v našem novém bytě sami. Všechno bylo přesně takové, jaké jsme si to představovali. A stejně tak, to můžete zvládnout i vy. Celý rok by měl být člověk v klidu, užívat si volné chvilky s rodinou, ale Vánoce tomu všemu dávají větší rozměr.

DÁRKY

Hodně z nás se stresuje kvůli dárkům. To, co by mělo být příjemnější částí Vánoc je najednou jeden z největších stresorů, protože nevíte, co koupit, za jakou cenu, a hlavně většina vašich rodinných příslušníků už třeba všechno mají. A co máte koupit lidem, kteří všechno mají, že? Vždycky jsem byla na vymýšlení dárků expert. Poslední dobou mě ale nějak opouští inspirace. Snažím se lidem kupovat věci, které se jim budou hodit a které se jim budou líbit. Nikdo přece nechce darovat dárek, který někdo někde uklidí do krabice a už ho nikdy nevytáhne nebo ho (což je ještě horší) hned vyhodí. Vlastně je ještě jedna možnost a to, že ho vytáhnou z krabice pouze v momentě, kdy ví, že přijdete na návštěvu. Nevím, co je lepší.  

Každý rok si sepíšu seznam lidí, kterým budu kupovat dárky a už od předcházejících Vánoc se snažím pro ně něco vymyslet. Většinou dárky kupuji až s příchodem zimy, protože nevíte dopředu, jestli si ta určitá osoba nepořídí něco, co jste pro ni vymysleli. Nějaké dárky jsou sázka na jistotu a vždycky potěší.

Každý rok připravuji pro babičky, dědy a rodiče kalendáře. Vezmu fotky z předcházejícího roku a dám je dohromady. Minulý rok (2018) jsem navíc vyráběla i pexesa. Přijde mi super, že to udělá lidem radost, a navíc to ještě využijí třeba jako hru.

Co kupuji moc ráda, jsou knížky. Snažím se vybírat ty, které by daného člověka mohli bavit. Ale hlavně mi to přijde takový skvělý dárek od knihomola. Taky je ráda dostávám a minulý rok se nám poštěstilo a dostali jsme rovnou čtyři do naší sbírky.

Měkouše očekává o Vánocích pod stromečkem asi úplně každý, takže i já kupuji a dávám oblečení. Většinou ho kupuji rodičům nebo Ondrovi. Na ostatní si moc netroufám. Dost mě minulý rok (2018) ale potěšili trička na spaní od Ondrovi ségry. Každý z nás dostal jedno a na levé straně je napsané: Ondrovo / Lucčino spací triko a v srdíčku první písmeno našich jmen a zezadu trička: Vyrobeno Ježíškem. Ve finále nemusíte kupovat dárky za statisíce a ty určité lidi potěšíte právě tím, že jste nad dárkem trošku přemýšleli a chtěli jste, aby se té obdarované osobě líbil.

Není uměním na Vánoce utratit všechny svoje peníze, ale přemýšlet nad věcmi dopředu, plánovat, využít slev. Asi nejhorší věc, kterou můžete udělat, když chcete šetřit, je vydat se do obchodů poslední týden nebo den před Vánoci. To je tam nejenom úplně přeplněno, ale taky kupujete věci z nutnosti, protože už není času nazbyt a mnohdy utrácíte přesně za ty věci, které byste sami nejraději vyhodili nebo je někde ve skříni skryli. Ano, vím, darovanému koni na zuby nehleď, ale vsadím se, že je nás hodně nastavených tak, že lepší než dávat blbosti (dalo by se použít i horší slovo), je nedávat raději vůbec nic.

Takže moje rada zní: kupuj dárky s předstihem, dobře si rozmysli, co by daného člověka potěšilo nebo případně měsíce dopředu proveď nenápadný výzkum a zjisti, co by si mohl přát. Nepřeháněj to s počtem dárků. Lepší jeden úžasný než deset zbytečných. Dopředu si také naplánuj, komu chceš dárky kupovat (nejlépe si udělej seznam), abys na nikoho nezapomněl a měl přehled v tom, co už si vyřídil a ne.

BALENÍ DÁRKŮ

Je mi jasný, že jsou tady lidi, kteří balí dárky 24. 12. ráno, ale to mě upřímně dost děsí. Pokud chcete mít klidné Vánoce a jste zrovna z těch, kteří dost stresují, dejte si záležet na tom, abyste měli dárky nakoupené maximálně do 23. a ten den využili k balení dárků.

Pokud se stane, že fakt nestíhám a budu muset balit až ve finální den, mějte alespoň koupené všechny věci, které jsou k tomu potřeba. Balící papír, izolepy, popisovače, stužky a bůhví co ještě. Není nic horšího než na Štědrý den kvůli takové prkotině vyšilovat.

V případě, že už jste rodiče, musíte o to víc plánovat, kdy všechno zabalíte a kam všechno do Vánoc schováte. Nemyslete si, že děti neuslyší šustění balícího papíru, když budou vedle ložnice ráno 24. zdobit stromeček. Aneb takhle Vánoce zkazit nechcete.

DOPIS JEŽÍŠKOVI

Jako malé děti to pro nás byla samozřejmost. Psali jsme Ježíškovi o ty nejúžasnější hračky a přáli si, abychom je pod stromečkem opravdu našli. No a teď tomu není jinak. Jasně, že máme každý něco, co bychom chtěli dostat. Jo, někdo si třeba přeje auto, luxusní dovolenou, byt či dům – to vám asi fakt nikdo nedá, pokud teda nejste extra lucky. Na jednu stranu si můžete zkazit překvapení, na druhou stranu ale třeba můžete dostat něco, o co opravdu stojíte. A věřím, že je spousta lidí, kteří nejsou schopní vymyslet žádný dárek a dopis by mu dost ulehčil nakupování nebo vymýšlení.

Už několik let se snažím přesvědčit naše, aby si dopis napsali, ale pořád nic. Přitom hlavně s rodiči mám největší problém a absolutně nevím, co jim koupit. Zatím se osvědčilo sledovat, po čem mamka kouká v obchodech. Každopádně se už párkrát stalo, že mi něco ukazovala a říkala, jak je to hezký. Jenže chtěla jenom zjistit, jestli se mi to líbí a já jí to hned koupila a čekala jsem, jak bude nadšená, že jsem si vzpomněla. No, radost umí předstírat hezky. Takže pokud máte opravdu v rodině nebo mezi kamarády někoho u koho opravdu nevíte co by ho potěšilo, snažte se to z něj vydolovat všemožnými způsoby a jedním z nich může být právě vzájemné napsání “Ježíškovi”.

BUDGET

Vánoce jsou dost finančně náročné, pokud chce člověk podarovat hodně lidí nebo chce darovat dražší dárky. I kvůli finanční stránce je hrozně důležité si všechno dopředu promyslet, abychom si nemuseli půjčovat u pochybných společností a do konce života brečet nad dluhy. Jo, znám pár lidí, co si na Vánoce půjčují desetitisíce, aby je pak mohli celý následující rok splácet a pak zase celé od znovu. Prostě long story short, pokud nemáš peníze, tak nic nekupuj anebo si půjčuj od rodičů, kteří po tobě nebudou chtít úroky.

Nechci nikoho nabádat k tomu, aby si půjčoval na něco, na co nemá, ale občas se fakt stane, že peníze nejsou, ale obdarovávat by se chtělo a taky dost hodilo. Pokud vím, že chci kupovat něco dražšího, dobře si promyslím, jestli to za to stojí a pokud možno, šetřím si na to po celý rok nebo dostatečně dlouhou dobu na to, abych před Vánoci peníze měl.

Jasně, že se během roku můžu vyhodit z kopýtka a svoje vydělané peníze nebo ušetřené kapesné prostě jen tak propít nebo projíst. Každý máme svoje priority. Ale víte, jak to je: Kdo šetří, má za tři.

VÝZDOBA

Udělejte si to hezký. Ono se to říká jednoduše, když člověk žije sám a může si věci řešit po svém, ale určitě si i ve svém pokoji můžete udělat vánoční výzdobu a nastolit Christmas spirit. Neřešte, že je stromeček moc přeplácaný, snažte se zachovat klid a navrhnout, že příští rok budete zdobit vy a podle sebe.

Každý z nás má jiný vkus a je jasné, že představa mamky o výzdobě bytu bude asi jiná než ta vaše. Je potřeba zachovat klid a těšit se na to až se odstěhujete a uděláte si to, jak chcete. Chápu, že pro lidi, kterým třeba ani nebylo patnáct se ty tři roky zdají dost dlouhé.

Určitě se zapojte do zdobení (pokud vám to hlavní zdobič dovolí) a nenápadně podstrkujte svoje představy, o tom, jak by to mělo vypadat. Hlavně mile a slušně – vždyť jsou Vánoce!

• 

• 

PEČENÍ

Opravdu nepotřebujete dvacet druhů cukroví, když to u vás stejně nikdo nejí. Opravdu nepotřebujete strávit pět večerů u trouby jenom proto, aby si o vás příbuzní neřekli, že chudáci ani nemáte napečeno. Opravdu nepotřebujete péct cukroví jenom kvůli tomu, aby bylo.

Chceš péct? Napeč si. Nechceš? Nepeč. Vůbec nejhorší je, když se pořád ohlížíme na to, co chtějí a co si představují ostatní. Může vám být vy víte kde, jestli si o vás budou myslet, že jste neschopní, když nepečete nebo když nemáte dostatečný počet druhů. Svět se opravdu nezboří, když si napečete jenom perníčky a ty si pak v klidu a s chutí vychutnáte nebo když se na to vykašlete úplně.

JÍDLO

Z vlastní zkušenosti vím, že výběr jídla může působit dost velké problémy. Pokud víte, že tu rybí polévku, která se každý rok jako tradice vaří, jíst nechcete, zkuste se zamyslet nad tím, co by bylo vhodnou alternativou a uvařte si. Nebo se pokuste přesvědčit zbytek rodiny, že by bylo hezké jídlo trošku obměnit. Jasně, že ne každému rodiče vyhoví, ale minimálně se vyvarujete konfliktu u večeře, kdy někdo nechce jíst to, o čem všichni už dopředu věděli, že prostě jíst nechce.

Místo rybí polévky se třeba může udělat vývar a nebo jakákoli jiná polévka. Byla jsem docela překvapená, když jsem zjistila, že u Ondry rybí polévku nikdy neměli. My naopak měli to “štěstí” každý rok. I když musím uznat, že čím starší jsem, tím víc jsem jí byla schopná sníst bez keců.

Jako hlavní jídlo nemusí být nutně kapr. Můžete si udělat třeba řízky ve tvaru ryby. Když jsem to viděla u někoho na Instagramu, přišlo mi to děsně směšný, ale rozhodně budu mít radši “rybí” kuřecí řízek než bojovat s kaprem, kterého nesnáším. Já kapra sním, ale že by to byla nějaká delikatesa, to teda rozhodně ne. Ale minulý rok ho Ondra udělal v troubě a dost mi chutnal. Ne, že bych se jím přejídala pak ještě dva dny po Štědrém dnu, ale dala jsem si ten jeden kousek na večeři opravdu s chutí. Takže mnohdy fakt stačí malý ústupek, třeba jenom ve změně přípravy. A existuje hromada dalších ryb, které vám třeba chutnají víc. Hlavně by se z jídla, které má člověka nasytit, potěšit, neměl stát důvod k rozepři.

DESATERO PRO KLIDNÉ VÁNOCE

1. Pokud chceš stihnout na Štědrý den milion věcí, pořádně si všechno naplánuj.
2. Pokud se něco nedaří podle plánu, přizpůsob se nové situaci.
3. Pokud něco nechceš jíst, řekni to zavčasu, a ne při hotové večeři.
4. Pokud chceš dostat nějaký úžasný dárek (o kterém ale nikdo nic neví), řekni to nahlas.
5. Pokud nechceš lidi okolo sebe naštvat, nepoužívej větu: Hlavně v klidu.
6. Pokud víš, že může dojít k nějakým komplikacím, zkus tomu předejít.
7. Pokud jsi dostal něco, co si opravdu chtěl, projev vděčnost.
8. Pokud jsi dostal něco, co si opravdu nechtěl, projev vděčnost.
9. Pokud cítíš, že máš opravdu všechno, podaruj ty, kteří o tom jenom sní.
10. Pokud chceš mít klidné Vánoce, hoď se do chillu a pouštěj kecy ostatních jedním uchem dovnitř, druhým ven.

Tak šťastné a veselé! A napište mi, jak jste si Vánoce užili a jestli je tady někdo, kdo Vánoce nemusí.

• 

• 

• 

Dárky. Hodně aktuální téma teď v období Vánoc, ale tipy na ně se hodí v podstatě kdykoliv. Ať už jsou to narozeniny, svátky nebo jiné příležitosti k obdarování. Já miluju dávat dárky. Jako malá jsem je hodně ráda dostávala, ale teď mám skoro větší radost z toho, když dám někomu něco, z čeho je fakt nadšený než z rozbalování vlastních dárků.

Občas mám s výběrem dárků docela problém, ale jsou roky, kdy mám docela dobré nápady, které mají úspěch. Tak jsem se rozhodla, že se s vámi poradím o pár tipů, které by se vám třeba mohly hodit, pokud se chystáte někoho potěšit dárkem.

Tipy rozdělím do různých kategorií podle toho, koho můžete obdarovat. Pokud víte, co má ta určitá osoba ráda, máte vyhráno. Když víte, že mají nějaký koníček, můžete jim koupit něco, co se jim k tomu bude hodit. Pokud víte, že někdo miluje nějaký film, knížku, cokoliv, je už mnohem jednodušší hledat dárek právě pro ně. Tady máte spíš obecnější tipy, pro případ, že nevíte, co by daný člověk chtěl.

BABIČKA A DĚDEČEK

Začneme s nejstarší generací. Babičky a dědečkové většinou všechno, co chtějí mají. Takže je dost těžké jim dát něco, co by se jim mohlo líbit a mohlo by se jim to i hodit. Já mám u prarodičů už roky úspěch s kalendáři z našich fotek. Když jsme byly se ségrou menší, dělala kalendáře naše mamka z fotek nás dvou. Teď se snažím přes rok hodně fotit všechny z rodiny a pak dám fotky dohromady do kalendáře. Dřív jsem dělala A4 nástěnné, ale minulý rok jsem udělala stolní kalendář a myslím, že to je lepší volba. Může se do něj psát, lépe se v něj orientuje. Ale pokud byste chtěli, aby měli vaši prarodiče doma takovou výstavku vašich fotek, bude lepší rozměr A4.

Nevýhodou stolního kalendáře je, že do něj potřebujete hodně fotek. Na každé straně máte třeba dva týdny a k tomu doprostřed dáte jednu nebo dvě fotky. Případně ale můžete nějaké fotky nahradit třeba fotkami z minulých let nebo použít něco z internetu, co by se hodilo k danému ročnímu období. Do A4 kalendáře budete potřebovat 11 fotek. Já si zatím vždycky objednávala z HappyFoto.cz. I tento rok. Existuje ale spousta jiných společností, které jsou buď levnější nebo mají kvalitnější provedení. A4 kalendář vás vyjde zhruba na 380,- Kč (pokud zrovna nejsou slevy) a stolní kalendář na 312,- Kč.

Druhý tip pro prarodiče (i když je to spíš pro vás) jsou knihy: Dědečku, vyprávěj / Babičko, vyprávěj. Ráda zpovídám babičky a dědy a snažím se zjistit, jaké bylo jejich dětství, co měli rádi, jací byli jejich rodiče a tak. Pokud jste v tomhle podobní, můžete koupit tyhle knihy a vpisovat to tam. Je tam spousta otázek a prostor na psaní. Můžete tam případně i dolepit fotky. Kniha stojí 390,- Kč a seženete jí snad ve všech knihkupectvích.

A poslední tip (za mě favorit) je nějaký zážitek. Nemusíte jim vyloženě kupovat nějakou luxusní dovolenou na Kanárských ostrovech. Úplně bohatě stačí, když je pozvete na večeři (můžete třeba vybrat nějakou restauraci z Gastromapy L. Hejlíka) nebo můžete jít společně do kina nebo divadla. Můžete jim koupit předplatné do divadla nebo lístek na nějaké představení. Pokud byste přece jenom chtěli spíš cestovní zážitek, můžete naplánovat nějakou kratší dovolenou v nějakém evropském městě. My jsme takhle vyjeli s našima i s babičkou a dědou do Londýna a bylo to super! Příští rok se chystáme na jih Anglie a taky pojedeme společně. Je super darovat věci, ale zážitek to jsou vzpomínky.

MAMKA A TAŤKA

Abyste svým rodičům koupili něco, co opravdu chtějí, je potřeba dobře poslouchat a pozorovat. Můžete se celý rok soustředit na to, co říkali, že by potřebovali a pokud si to nekoupí sami, můžete to za ně udělat vy.

Maminky většinou ocení, když dostanou svůj oblíbený parfém (je jedno, že ještě jeden mají; bude se hodit do zásoby). Můžete koupit šperky, ale tam byste si měli být jistí, že se trefíte do jejího vkusu, koupit voucher nebo se domluvit na prodejně, jestli by to šlo případně vyměnit.

Tátům se taky může hodit parfém, ale třeba by rádi něco na sport, nějaké oblečení nebo elektroniku.

I rodiče by ocenili nějakou společenskou hru, kterou si můžete společně zahrát a pobavit se. Doporučuji: Evropa, Česko, Dostihy a sázky, Chyťte Bureše – Nedotknutelní, Krycí jména, Scrabble nebo Activity.

Největší problém mám vždycky právě u mamky, ale nakonec něco pokaždé vymyslím.

I rodiče může potěšit knížka. Doporučila bych tyto knihy a žánry:

– romány: HANA / Alena Mornštajnová, PRVOK, ŠAMPÓN, TEČKA A KAREL / Patrik Hártl,

– detektivka: cokoliv od Jussiho Adlera-Olsena nebo Joa Nesboeho,

– thriller, sci-fi: cokoliv od Marca Elsberga,

– politika: OPUŠTĚNÁ SPOLEČNOST / Erik Tabery.

Pokud vaši rodiče čtou nějaké magazíny, můžete jim objednat předplatné. Já jsem takhle objednávala Reportéra a Respekt. A co třeba předplatné do divadla? Voucher do kina nebo poukázka na nějaké dobré jídlo ve vašem městě? Nebo výlet za kulturou?

DĚTI / SÉGRA, BRÁCHA

Vánoce jsou zvlášť pro děti úžasné! Většina menších dětí ještě věří na Ježíška, a tak jsou Vánoce zahalené kouzlem. Píšou si dopisy pro Ježíška a tam většinou nakreslí nebo napíšou, co by si přály. Přijde mi, že se dětem kupují kraviny jenom pro to, aby pod stromečkem bylo hodně dárků. Jasně, že bych taky chtěla, abychom měli pod stromečkem plno dárků a Tedík z toho měl radost, ale mám pocit, že radost bude úplně stejná, když tam bude pár dárků, které ale dávají smysl.

Různé děti, různé zájmy a potřeby. Já ráda dávám oblečení, knížky nebo společenské hry. Minulý rok jsem udělala dětem (sestřenka Elda a bratranec Kubík) pexeso z fotek s nimi. Jsou na nich s rodiči, s námi, s prarodiči, s tetou a strejdou. Je to zábavná hra, a navíc si můžou připomenout různé výlety, které třeba s námi podnikli nebo jen ten den, kdy byla fotka vyfocená. Já je kupovala přes tiskarik.cz za 199,- Kč. Udělala jsem set i pro mě a Ondru a dala jsem je i kamarádkám.

Z knížek se mi moc líbí: Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky (330,- Kč) a Příběhy pro kluky, kteří se nebojí být výjimeční (348,- Kč) nebo Příběhy pro děti, které se nebojí být výjimečné (348,- Kč). Pak mi přijdou úžasné knihy od Stevea Martina jako Budu veterinář nebo Budu inženýr nebo Budu vědec. Seženete je do 200,- Kč.

Mega hit je teď elektronická Albi tužka s různými knihami. Albi tužkou se děti dotknou knihy a ta jim třeba říká, co je na obrázku, můžete koupit anglickou verzi a tam jim bude říkat slovíčka v angličtině nebo s nimi bude zpívat různé písničky. Samotná Albi tužka není vůbec levná záležitost, ale zase k tomu už pak jen dokupujete knížky a není to blbost, ale věc, která pomáhá ve vzdělávání. Stojí okolo 1200,- Kč. Knihy, které pak můžete dokoupit najdete pod názvem Kouzelné čtení. Jedna kniha vás vyjde na 400,- Kč.

Pro starší čtenáře by se mohla hodit kniha: Prašina. Přečtěte si na ní nějakou recenzi. Napsal jí Karel Osoha a teď jsem o ní v Respektu četla článek a plánuju si jí pořídit taky. Je to sci-fi příběh, který se může líbit. Novou knihu teď vydal Kovy. Jmenuje se iPohádka a je to taková moderní pohádka, ve které hrají důležitou roli sociální sítě.

Můžete vzít děti na výlet do nějakého zábavního parku. My jsme děti brali do Bonga v Brně, a to byla paráda. Je to i pro dospělé, takže jsme si s Ondrou vyhráli skoro víc než děti. Jsou tam různé klouzačky, skákací hrady, je to ráj! Takových parků je spousta po celé České republice. Já doporučuji: Mamutíkův vodní park v Dolní Moravě (rodinné vstupné 760,- Kč), Toboga Bongo v Brně (rodinné vstupné na víkend 679,- Kč) nebo Park Mirákulum v Milovicích (vstupné pro rodinu – 2 dospělí a 2 děti nad 90 cm – 880,- Kč).

PŘÍTEL, PŘÍTELKYNĚ / MANŽEL, MANŽELKA

Vy samozřejmě znáte svoji drahou polovičku nejlépe, takže opět pár obecných tipů. Určitě byste měli využít toho, když víte, co je zajímá a obrátit svou pozornost tam. Za mě jsou nejlepším dárkem zážitky všeho druhu. Můžete věnovat masáž, výlet, ochutnávku vína s pobytem, společenskou hru, návštěvu nějaké dražší a dobré restaurace nebo obvyklé dárky typu: kniha nebo oblečení.

Přítelkyně a manželky může potěšit třeba párové nebo rodinné profi focení. Vděčné budou třeba za šperk nebo nějaké doplňky jako hodinky nebo kabelka. Některé (nejenom ženy) také potěší elektronika, ale to je jiná cenová kategorie. Hodit se může třeba: mobil, foťák, gramofon, tablet, čtečka nebo notebook. Z těch levnějších věcí pak powerbanka, externí disk nebo sluchátka.

Možná mají vaši muži rádi nějaký fotbalový tým. Můžete jim koupit šálu, hrnek, ručník, čepici. Dneska už je takových fanouškovských předmětů tolik, že to tady ani nevypíšu. Radost by určitě měli z lístku na zápas. Nebo můžete jít společně na nějaký koncert jeho oblíbené kapely.

Inspirace došla. Tak snad se vám budou tipy hodit. Napadá vás nějaký univerzální tip na dárek pro jakoukoliv zmíněnou skupinu?

Foto: Unsplash ( https://unsplash.com/ )

Aneb seriály, co prostě musíš vidět!

Miluju koukání na seriály a myslím, že v tom nejsem sama. Už jako menší jsem ujížděla na seriálech a hned po škole spěchala k televizi, abych mohla kouknout na další díl. Teď to teda vyznívá jako bych neměla nic jiného na práci, ale tak to samozřejmě nebylo. V televizi dávali hodně seriálů, ale mě chytly hlavně tyhle: Smallville, Roswell, Buffy (Přemožitelka upírů), Černý anděl, Kachorra, Gilmorova děvčata a Sedmé nebe.

Dost mě potěšilo, když vyšly další čtyři díly Gilmorek. Upřímně se ale musím přiznat k tomu, že si nepamatuju ze seriálu skoro nic, tak maximálně jména hlavních tří postav. Takže když se nějací mega fanoušci baví o tom, kdo je lepší, jestli Dean nebo nějaká jiná postava, netuším, o kom se vlastně baví.

Když se nad tím vlastně tak zamyslím, tak snad ani není žádný seriál, který bych znala nazpaměť a byla schopná citovat útržky z jednotlivých dílů.

Seriály si většinou pouštím jako kulisu a dělám u toho další věci. Většinou jsem si dělala přípravy do školy nebo se učila, a teď se snažím věnovat Tedymu nebo uklízet. Momentálně je na trhu asi milion seriálů a hromada z nich stojí za prd. Tak jsem si řekla, že dám zase dohromady pár seriálů, které jsem zhlédla a přijdou mi super. Třeba se inspirujete a taky u seriálů pár hodin prosedíte.

Nový level samozřejmě všemu dal Netflix a další online platformy. V podstatě nemusíte na počítač nebo televizi ani sáhnout a Netflix vám pouští jeden díl za druhým. To má samozřejmě i své nevýhody. Dost často se totiž radši přemluvíte k tomu, že si pustíte ještě jeden díl – ale fakt poslední – a nejdete spát (čehož pak dost litujete).

Ale abych se konečně dostala k těm seriálům. Mám toho nakoukaného opravdu dost, takže podle toho ten seznam taky bude vypadat. Seriály nejsou za sebou podle oblíbenosti, spíš jak se mi zrovna vybavily.

1. Přátelé / Friends // 10 řad – zaručeně nejpopulárnější seriál na světě, který si svou popularitu drží už od počátku vysílání. Momentálně se na Přátelé můžete podívat na Netflixu, ale po novém roce má být převelen na HBO. Nikdy jsem nepatřila mezi lidi, co znají všechny zápletky z Přátel, ví kdo s kým chodil, co vtipnýho se v tom či onom díle událo. Ale díky Netflixu jsem se teď do Přátel zamilovala a koukám na ně od začátku.

Zajímalo by mě jestli je tady někdo, kdo je fakt nikdy neviděl a třeba ani neví, jak se hlavní hrdinové jmenují. Já jsem pár dílů jsem viděla, když jsem byla mladší, ale přijde mi, že vesměs dávali v televizi pořád ty samé. Konečně tak mám možnost zjistit, jak se vlastně dali Rachel s Rossem dohromady, jak se do sebe zakoukali Monica s Chandlerem a jak crazy dokážou být Phoebe s Joeym. Seriál je fakt hrozně vtipný (hlavně praštěná Phoebe tomu dodává šťávu). A boží zpráva na konec: chystá se pokračování!

2. Super drbna / Gossip Girl // 6 řad – jestli na něčem dost ujíždím, tak je to Gossip girl. Všechny díly mám zkouknuté už třikrát. První tři série mám na DVD (díky Áďo) a další se vždycky daly někde sehnat. Gossip girl je seriál o teenagerech, kteří si žijí ve své sociální bublině, přičemž ti bohatší nechtějí mezi sebe pustit ty chudší a naopak. Hlavními hrdinkami celého příběhu jsou Serena a Blair, celý děj se odehrává v New Yorku, hlavně na Manhattanu a v Brooklynu.

Hned v prvním díle jsou postavy trošku víc popsané a vy zjistíte, že se na síti objevil nový portál: Gossip girl. Tahle super appka umožňuje sledovat, kde se jaká osoba newyorské smetánky nachází a co dělá. Hlavně se tam ale dozvídáte dost pikantní drby právě o Sereně a Blair, později i o Chuckovi (Wow!), Nateovi a Danovi.

Tenhle seriál je pro změnu plný vztahových zápletek, drog, sexu, alkoholu a lásky. Jako samozřejmě, když si člověk představí, že by se fakt něco takového dělo, tak si to vlastně ani dost dobře představit nejde, ale je to skvělá odreagovávačka. Jestli fakt šestnáctiletí a bohatí takhle jedou v drogách a všude jim prodají alkohol, tak jsem asi dost naivka a mám nasazené růžové brýle.

Dana můžete znát ze seriálu: You. Chuck hrál v Chalet girl. Serena je manželkou Ryana Reynolds a Blair si vzala představitele Setha ze seriálu OC California.

3. Jak jsem poznal vaši matku / How I Met Your Mother // 9 řad– seriál trošku kopírující Přátelé, ale stejně boží a děsně vtipný. Můžete sledovat životy party přátel, kteří si rozhodně mají co říct. Opět nejsem jednou z těch, co by vytahovali z rukávu hlášky Barneyho, ale tenhle seriál si nejde nezamilovat. V podstatě jde, o to, že Ted vypráví, jak poznal matku svých dětí a oni (stejně jako my) se každým dílem přibližují blíž a blíž k tomu, kdo z toho příběhu vlastně jejich matka je. Hlavní postavy jsou: právník Marshall, učitelka Lily, televizní reportérka Robin a zmiňovaní Ted s Barneym.

4. O.C. California // 4 řady – tohle je zrovna seriál, který dávali v televizi, když jsem byla mladší a každý znal Ryana, Setha, Summer a Marissu. Zrovna tenhle rok (2019) jsem se zase koukala na všechny řady a přišel Ondra a začal říkat, co se v tom určitým díle stane. Takže očividně ani kluci si tenhle seriál neodepřeli. Nebo v tom má možná prsty jeho starší ségra, která asi ovládala program.

Každopádně O.C. California je seriál, který se překvapivě odehrává ve slunné Californii, kde je každý hubený, veselý a opálený. Všechno začíná tím, že právník Sandy Cohen si domů přivede kluka, který se pokusil ukrást se svým bráchou auto a nechtěl ho nechat ve vězení. Sandyho syn Seth tak konečně získává přítele a Ryan fungující rodinu. Ne, že by teda všechno od začátku klapalo, jak má. Seriál by asi nebyl kompletní, kdyby ho nekomplikovaly holky. V tomhle případě: Summer a Marissa.

5. You // 1 řada (zatím, druhá vyjde v prosinci 2019) – tenhle seriál dávají na Netflixu a zatím je venku jenom jedna řada, ale už teď se děsně těším na tu další. You není úplně pro každého. Místy je totiž docela brutální a vlastně celkově celé to téma není úplně příjemný. Celý příběh je založený na tom, že se Joe zamiluje do Beck, ale není to taková ta běžná láska, kdy se postupně seznamujete, každý den si píšete a tak nějak zjišťujete, jestli by to mohlo klapat. Joe na to jde trošku jinak. Vyhlídne si Beck a vypadá to, že by si mohli rozumět. To by se ale z Joeho nemohl stát posedlý stalker, který jí chce dostat za každou cenu. Co všechno pro to udělá, si musíte zjistit sami. Nic hezkýho to teda nebude. Kdo by to byl řekl, že se z hodnýho Dana stane tahle potvora. Ale doporučuji všemi deseti!

6. Orange Is the New Black // 7 řad – seriál, který nám nabízí pohled do americké ženské věznice. Tam se potkávají ženy různého etnika, sexuální orientace a také stupně brutality jejich činů. Tvoří se tam různé tábory, které se navzájem nenávidí a nováčkem v tomhle babinci teda fakt být nechcete. Piper ale bohužel tohle štěstí nemá a za finanční podvody si opravdu jde do tohohle pekla sednout. Je to úplně normální holka, která byla zvyklá na jistý komfort a teď je na cele s další ženou, musí vykonávat potřebu na veřejnosti, bát se ve sprše, aby jí náhodou někdo nezabil nebo neznásilnil a to nejenom vězeňkyně, ale i přítomní bachaři. Příběh Piper je s postupem sérií čím dál komplikovanější a celá její osobnost se i vlivem pobytu ve věznici mění. Tvůrci ale dávají prostor i dalším postavám a vy se tak dozvídáte jejich životní příběhy a můžete posoudit, jestli si vlastně to vězení vůbec zaslouží.

7. Stranger Things // 3 řady – seznam by rozhodně nebyl kompletní bez tohohle blockbusteru. Seriál je zasazen do 80. let minulého století a odehrává se v městečku Hawkins v Indianě, USA. Poprvé jsem se o seriálu dozvěděla na Instagramu, protože byl najednou celý feed plný holohlavé holky a já si říkala, co to má být. Odolávala jsem dost dlouho. První sérii jsem začala až když vyšla druhá řada, což vlastně bylo dost příjemný, protože nemusíte čekat rok na tu další. Tak jsem si aspoň počkala na třetí a teď čekám na čtvrtou. Asi byste si po první řadě řekli, co tam jako budou ještě řešit, že se vlastně všechno nějak dořešilo. Ale opak je pravdou. Další a další série jsou skvělý a určitě stojí za to. U některých seriálů se občas stane, že ty další série stojí za nic, ale v tomhle případě se určitě jedná o výjimku.

Příběh je postaven na tom, že z ničeho nic zmizí v noci jeden mladý kluk, Will. Pátrá po něm policie, kamarádi, jeho máma a brácha jsou z toho úplně mimo. Mezitím se v lese objeví dost zvláštně vyhlížející holka, El. To by bylo aby spolu tyhle dvě dějové linky nesouvisely. Seriál je určitě musthave pro všechny milovníky sci-fi, ale zaručeně nadchne i ostatní. Další podrobnosti prozrazovat nebudu, abyste se sami mohli postupně dozvědět, co potkalo Willa, Mikea, Dustina, Lucase, Nancy, Stevea a El.

8. Once Upon a Time // 7 řad – seriál má sice 7 řad, ale za nejlepší bych určitě označila ty první dvě. Pak už se to hrozně natahovalo a zahrnovaly se tam příběhy, které mě osobně teda nijak zvlášť neuhranuly. Tohle je přesně ten seriál, který by měl vidět každý, kdo miluje pohádky a vyrostl na Disneyovkách. Once Upon a Time je totiž seriál, který skloubil různé pohádkové postavy dohromady a vytváří úplně nový příběh. Takže se setkáme třeba se Sněhurkou, princem nebo zlou královnou. Tyhle postavy se najednou objeví v reálném světě a vůbec se navzájem neznají, ztratily paměť. Jestli se to někdy někomu povede napravit si opět musíte nastudovat sami. Je to boží!

9. Hry o trůny / Game of Thrones // 8 řad – asi není nutno představovat. Máme za sebou právě velké finále tohohle seriálu, což je plus pro všechny, kteří nemají rádi čekání. Hry o trůny stojí za to. Hodně lidí na seriál nadává, protože je plný sexu a násilí, a pak jsou lidi, kteří se na to právě kvůli tomu kouknou. Smutný příběh je, že se vám vždycky nějaká postava začne líbit a v dalším díle nebo sérii, tahle postava umře (a ne zrovna pěkně).

Nejdůležitější rodinou jsou Starkové, kolem kterých se celý příběh točí. Nemají zrovna jednoduchý život a pár z nich umře dost hroznou smrtí. To se vám nebude pravděpodobně úplně zamlouvat a budete chtít (stejně jako zbytek rodiny) pomstu. A věřte tomu, že seriál je pomstou přímo nabitý. Určitě se i zasmějete, o tom žádná. Primárně to bude ale spíš o tom, kdo koho zabil, chce zabít a bohužel nezabil.

10. Arrow / 8 řad – Hlavním hrdinou seriálu je Oliver Queen, který je bohatý floutek, který se v životě tedy opravdu nijak netrápí. Jednoho dne se ale jeho život obrátí vzhůru nohama. Na nějaký čas zmizí a někteří už ho pohřbívají. On se ale k radosti své mamky a sestry They nakonec vrací a v seriálu je docela detailně popsáno, co se mu vlastně stalo.

Oliver se stává starostou města, protože si ho lidi velmi oblíbili a vypadá to, že se za ten čas, co byl pryč, hodně změnil. Vyspěl. Ve Starling City, což je město, které by měl jako starosta opečovávat, se dějí různé kriminální činy (což je normální snad pro každé město). Starling City by se mohlo zbavit policistů, protože se na scéně objevuje tzv. Arrow, který zakrytý maskou, každou noc pracuje na tom, aby si zlo nepřišlo na své. Je to takový moderní Robin Hood. Kdo se skrývá pod maskou? A kam se Oliver tehdy poděl?

Za zhlédnutí určitě stojí první tři řady, pak už je to opět až moc rozpitvané a zbytečně se to natahuje. Můžete to ale posoudit sami.

11. The Flash // 6 řad – Flash je seriál dost podobný Arrow. Dokonce jsou tyhle seriály i propojené, což je další věc, kterou miluju (právě skrze Arrow jsem objevila Flash). Flash je zase sci-fi seriál, ve kterém se díky urychlovači částic spustí obrovská bouře a pár desítek lidí je obdařeno nadpřirozenými schopnostmi. Někdo to využije ke konání dobra a někdo se naopak kloní spíš na stranu zla.

Jedním z těchto “postižených” lidí se stává i Barry Allen, kterého během bouře zasáhne blesk a on upadne do kóma. Po měsících se probudí a zjistí, že je nejrychlejším člověkem na světě. Nemusel by s touto informací nic dělat, kdyby nechtěl. Mohl by si hezky ukrást miliony v bance a žít si úžasný život, kdekoliv na světě. Mohl by se v mžiku podívat kamkoliv. Barry se ale rozhodne, že tuhle svoji novou schopnost využije k tomu, aby svět zbavil právě těch nadpřirozených bytostí, které svoje schopnosti využívají špatně.

Kromě boje se zlem se Barry musí vypořádat s neopětovanou láskou, ztrátou blízké osoby a spoustou dalších situací. Pusť se do toho!

12. Kravaťáci / Suits // 9 řad – vždycky jsem chtěla být právničkou, než mě to v Anglii přešlo. A tohle je přesně ten seriál, který ukazuje právnické prostředí a pokud budete sledovat v angličtině, naučíte se různé právní termíny, což mi přišlo skvělý. Na úplném začátku seriálu se střetnou dvě hlavní postavy: abnormálně chytrý Mike Ross a abnormálně dobrý právník Harvey Specter. Harvey hledá k sobě do firmy nějakou posilu ve stejném hotelu, kde se Mike zrovna pokouší utéct policistům s kufříkem plným trávy. Osud tomu chtěl a Harvey ho přijímá do firmy i přesto, že Mike nevystudoval právnickou fakultu. Čím Ho Mike tak dostal a proč kvůli tomu přehlédl tak důležitý detail jako dokončené vzdělání?

Pokud vás neláká právničina, tak by vás mohl nalákat Harvey Specter, protože to je opravdu kus. V seriálu taky hraje Meghan Markle. Takže pokud chcete vidět manželku prince Harryho v trošku jiné scenérii než je Buckinghamský palác, máte příležitost.

13. The Big Bang Theory // 12 řad – divila bych se kdyby tady někdo neznal postavu Sheldona. Sheldon je neskutečně inteligentní vědec, který není úplně schopen fungovat v normálním světě mimo laboratoř. Můžeme vidět, jak se snaží navazovat vztahy a moc mu to nejde. I tak si ale našel skvělé kamarády v Leonardovi, Penny, Howardovi a Rajeshovi. Na scéně se později objevuje Amy a trvá to celou věčnost než se Sheldonovi podaří s ní nějak normálně fungovat. Amy je neskutečně trpělivá, protože to, co musí podstoupit za těch 12 řad, to by v reálu žádná ženská (vlastně spíš chlap) nepřežily.

Každý si v seriálu najde to svoje, protože se tam řeší vztahy, ale taky se tam dozvíte docela dost o různých fyzikálních věcech. Pobavíte se, odreagujete a všech dvanáct řad se dá opravdu zkouknout, což u nějakých seriálů opravdu nejde.

14. Riverdale // 4 řady – Riverdale je momentálně asi jeden z nejpopulárnějších seriálů. Opět jde o skupinku teenagerů, jejichž životy se jeví jako normální, ale tak tomu rozhodně není. Hned na začátku se řeší vražda jednoho ze studentů, což celým městem dost otřese. Betty, Veronica, Archie a Jughead jsou kamarádi, které byste fakt chtěli mít. Umí táhnout za jeden provaz a pomoct si navzájem, když je potřeba.

Seriál je hlavně o vztazích mezi hlavními postavami, ale sem tam se stane nějaká vražda nebo nastane problém, který se musí řešit a většinou je u toho právě tahle čtyřka. Nechci prozrazovat moc, ale už první díl by vás měl docela slušně navnadit na ty další.

15. Narcos // 3 řady – Narcos měl docela solidní promo, takže se o něm dozvěděla spousta lidí. Pokud si trošku ulítáváte na seriálech o drogách a drogových kartelech, tak tenhle seriál postavený na životě Pabla Escobara, je jasná volba. Kdo je Pablo Escobar asi opět víme všichni, ale jaký byl jeho život, jak se ke drogám dostal a jak se mu povedlo se takhle “vypracovat”, to ví už málokdo.

Stejně jako se reálně v kartelech objevuje násilí, tak je ho Narcos přímo plný. Ono to ale k seriálům tohohle typu prostě patří. Určitě musíte seriál sledovat ve španělském originále, to stojí za to. Vždycky je lepší to vidět v originále, dabing prostě nikdy nebude ono.

16. Money Heist / La Casa de Papel // 3 řady – čas od času vtipkuju, že bychom měli vykrást banku, abychom mohli procestovat svět a koupit si, co chceme. V Money Heist, ale tenhle vtip proměnili v realitu a povedlo se jim ukrást 2, 4 miliardy eur. To je hodně peněz. Hodně! Seriál ukazuje, jak skupina lupičů připravuje celou operaci. Tedy oni spíš poslouchají, co jim říká tzv. Profesor. Jeho plán je neskutečný. Naplánoval všechno hrozně detailně.

Ale i nejlepší plán má své mouchy a může se stát, že něco nepůjde tak, jak jsme to plánovali. Velkou roli tady hraje i lidský faktor, na který se Profesor spoléhal. A jako ve všech seriálech, si neodpustili i nějakou tu romantickou zápletku. Většina herců pak hraje i v seriálu Elite (ten je taky boží, ale nevešel se mi do top 20). Oba seriály zase sledujte ve španělštině, má to super vibe.

• 

• 

17. Quantico // 3 řady – Quantico je instituce, kde se připravují na svoji práci agenti FBI. Celý seriál je hlavně o tom, jak to tam funguje, co musí všechno agenti podniknout a taky se tam řeší pár případů, aby studenti věděli, do čeho vlastně jdou. Má se za to, že tam jsou fakt špičky, nejchytřejší a nejlepší z nejlepších. Po 11. září se v Americe hodně řeší národní bezpečnost a dává se tak důraz i na to, kdo tuhle funkci vykonává.

Hlavní hrdinku Alex hraje Priyanka Chopra, manželka Nicka Jonase. Úplně jsem si jí zamilovala, protože báječně hraje a hlavně hrozně hezky vypadá. Nemá to v Quanticu vůbec jednoduché. Zvlášť když se dozví, že mezi studenty se pravděpodobně nachází terorista, který stál za hrozným útokem, z kterého byla podezřelá ona sama. Pokud máte rádi takové ty policejní a detektivní seriály, tak se vám Quantico určitě bude líbit.

18. Černobyl // 1 řada / 5 dílů – opravdu krátký seriál, který ale má tolik co říct. Něco málo o tom, co se stalo v Černobylu známe, ale seriál trošku víc odkrývá, co se vlastně událo. Docela hustě jsou vylíčené následky působení radiace na člověka (je to fakt hnus). Taky úplně suprově dokázali nastínit atmosféru té doby. I herecké obsazení se jim fakt povedlo.

Seriál teď odstartoval boom, kdy se každý snažil o této katastrofě nastudovat něco trošku víc a pokud vás zajímají takové tipy seriálů, nebudete litovat. Hlavně když se vám nebude tenhle styl líbit, tak se prostě nemusíte dívat dál. Ale pět dílů se dá zvládnout raz dva a opravdu, opravdu, opravdu budete nadšení.

Je šílené, co všechno bylo utajeno a jakému nebezpečí lidé z elektrárny i političtí představitelé vystavili nejenom svoje lidi, ale v podstatě celý svět.

19. Teen Wolf // 6 řad – hrozně dlouho jsem se odhodlávala podívat se na tenhle seriál. Už první díl je totiž docela síla a já jsem prostě děsnej posera. Hlavní hrdina Scott je v noci pokousán vlkodlakem a taky se jedním stane. Zpočátku tomu samozřejmě nevěří a dost se směje, když mu jeho kamarád Styles popisuje příznaky. Styles je mimochodem nejvíc cute herec. Hrál i v trilogii Labyrint: Útěk a je to moje platonická láska (teda, když zrovna nemá vousy).

Ale zpátky k seriálu. Scott se stane vlkodlakem a to už samo o sobě není skvělý zjištění. Jemu se to ale docela hodí, protože zčistajasna má obrovskou sílu a skvěle vidí, což se mu při hraní softballu hodí. Jenže ve městě jsou taky lovci vlkodlaků a to už pro Scotta a další vlkodlaky tak moc pozitivní není. Scott se taky zamiluje do Allison a zjistí dost nepříjemnou věc, která jim bude komplikovat život. Pokud ale vydržíte do závěrečné řady, nakonec se všechno v dobré obrátí.

20. NCIS // 17 řad – a celou sérii uzavírá Námořní vyšetřovací služba, což je zaručeně seriál s nejvíce díly (pokud teda nepočítám Ulici, kterou taky sleduju). NCIS je instituce, která vyšetřuje kriminální činnost v námořnictvu. A zločinů se děje asi fakt hodně, když to vyšlo na tolik dílů. Mezi NCIS agenty se vystřídá hodně lidí, ale mezi stálice patří Leroy Jethro Gibbs (šéf), Abigail, Tim a Anthony. Společně objasní snad každý případ, který jim přijde pod ruce.

Mně se líbí hlavně poslední řady ze současnosti, ale každý máme jiný vkus. Taky je tady spousta krve a mrtvol, ale to si u těchto seriálů prostě nemůžou odpustit. Řeší se zase i vztahy, což má spousta lidí rádo a v seriálech to vyhledává. A hlavně jak je těch dílů tolik, tak víc poznáváte jednotlivé postavy a to mě baví.

Samozřejmě existuje dalších minimálně deset seriálů, které se mi líbí, ale dvacet by prozatím mohlo stačit. Snad vás nějaký seriál zaujme a pustíte si ho. Budu ráda, když mi do komentářů napíšete, jaký seriál se vám líbí nejvíc a proč, popřípadě i jestli jste si z mého seznamu nějaký vybrali.

Seriálů, které jsem viděla a mám ráda je víc. Tady máte takový menší bonus:

• Young and Hungry,
• The Bold Type,
• Fosters,
• Younger,
• Pretty Little Liars.

zdroje obrázků: Google obrázky (Netflix, IMDb, Den of Geek, Prime Video, Sick Critic, Dubbing Wikia)

Je 18. července 2019 a dnes jsme odstartovali 32. týden. Už jsem v osmém měsíci. Na začátku našeho příběhu byla zima. Otěhotněla jsem v prosinci a v lednu jsme se o všem dozvěděli. Zpočátku mi přišlo, že celé moje těhotenství nějak pomaličku utíká.

První trimestr byl super. Nebylo mi zle, jenom jsem byla neskutečně unavená a začala jsem docela narůstat, hlavně v oblasti mé hrudi. To samozřejmě Ondru dost potěšilo, ale mě, která byla zvyklá na velikost nula úplně ne. Bříško mi začalo růst v podstatě hned. Už ve druhém a třetím měsíci jsem měla dost velké břicho. Ale zase bylo super, že si ve škole nemysleli, že jsem tlustá, ale už bylo jasné, že za tím stojí něco jiného. A nebo si mysleli, že jsem tlustá, ale nikdo na to neupozorňoval.

Měla jsem milion plánů, jak se budeme každý týden fotit, abychom viděli, jak bříško a já rosteme, ale nakonec z tohohle plánu dost sešlo. Týdny utíkají rychle jako voda. Vždycky Ondrovi řeknu, že bychom měli nakoupit nějaké ovoce a vyfotit se a najednou máme o týden nebo klidně o tři víc.

Naštěstí jsem v prvním trimestru neměla žádné problémy, miminko rostlo dobře. S oznámením toho, že budeme mít mimčo jsme docela čekali. Hlavně jsem chtěla mít natočené všechny reakce, a to se nám povedlo, z čehož má radost. Takhle si můžu vždycky připomenout, jak z toho byl Ondra nadšený. Trošku mě mrzí, že jsem nenatočila sebe.

Druhý trimestr byl asi ze všech nejlepší. Už mi i přišlo, že mám víc energie. Ne že bych se nějak zvlášť snažila něco dělat. Jednou jsem se vrhla do cvičení, ale u toho jsem teda fakt nevydržela. Já se vždycky pro něco nadchnu a vydrží mi to chvilku. Hlavně mi přijde, že ten druhý trimestr úplně nejrychleji utekl, protože v tom prvním jsme čekali na to až to všem budeme moc říct, a tak to vždycky je, že ten čas pak jakoby méně letí.

Třetí trimestr asi taky rychle uteče. Už nechodím do práce, první polovinu letních prázdnin mám ještě dovolenou a pak už nastoupím na mateřskou. V tomhle je učitelská profese docela super, že nemusím do práce. Nedovedu si úplně představit, jak bych něco takového dala, protože i v červnu už mě ty schody nahoru docela trápily. Doma když mám vyjít schody, tak se pak taky slušně rozdýchávám.

Mám problém se spaním. Všichni ví, že umím být extra nepříjemná, když nespím a teď poslední dobou mě tak šíleně bolí v bocích, mezi žebry, že to moc nejde. Pořád se převaluju, těhotenský polštář mě nepomáhá už vůbec a celkově se mi i docela blbě dýchá. Jinak mám docela energii bych řekla. Ráno se překvapivě budím dřív, než bych vstávala normálně, ale večer pak nemám problém s tím, jít spát o dost dřív než normálně.

Teď už jde Teodor hodně cítit, kope jako blázen. Je to pěkný raubíř, protože do osmého měsíce byl hezky otočený hlavou dolů a najednou se otočí obráceně. Navíc má prý docela velkou hlavu, takže se fakt těším na porod. Hlavně aby byl zdravý, všechno ostatní už se snad nějak přežije. Ještě má v břichu nějaké místo, ale bude to čím dál horší, tak doufám, že se ještě stihne otočit zpátky. Aktivní je hlavně v noci předtím, než jdu spát, většinou kolem desáté a ráno kolem páté, když vstává Ondra do práce.

Ondra už může vidět pohyby, což je skvělý, protože to můžeme sdílet. Sahá si na břicho a líbí se mu, když kopne. Ale když to jde vidět i přes břicho, tak z toho teda nemá moc radost. Ono to vážně vypadá jako by byl uvnitř nějaký vetřelec a snažil se dostat ven. Docela ráda bych byla dva v jednom delší dobu. Takhle mám Tea u sebe pořád a nemusím se o něj tolik bát, což určitě budu až bude venku.

Taky občas přemýšlím nad tím, jaké to asi bude až budeme doma tři. Jestli se nějak nezmění náš vztah s Ondrou, jestli to budeme zvládat jako rodiče, jestli bude Teodor spokojený a zdravý, jestli se nám podaří z něj vychovat hodného kluka.

Porodu se zatím nebojím. Těším se na to, že se konečně uvidíme s Teodorem a hlavně, že tam budeme s Ondrou spolu a bude to taková velká chvíle pro nás pro oba.

Dneska jsem začala s praním pro miminko. Mám z toho děsnou radost a taky se těším až to budu balit všechno do skříněk a připravovat na to až budeme mít malou myšku doma. Taky mám samozřejmě strach z toho, co všechno se mu může stát a abychom něco nezanedbali.

Je 1. 8. 2019 a já mám vyprané všechno oblečení a už jsem ho vyskládala do skříní v pokojíčku/ložnici. Teď mě čeká balení do porodnice, což už se docela dost blíží a budu se cítit líp, když na to budu připravená.

Neskutečně mě bolí paty. Ono těch dvacet kilo navíc na moje tělo nemá zrovna ten nejlepší dopad. Ale jinak kromě pálení žáhy, bolení žeber a těch pat je všechno v podstatě v pohodě. Jsem taky dost unavená a je mi občas šílený teplo, ale pochybuji, že je někdo, kdo to takhle nemá, nehledě na to, jestli jsou těhotní nebo ne, protože když je venku přes třicet stupňů, tak to úplně ideál není.

14. 8. 2019 a zítra začínáme 36. týden. Včera jsem byla na kontrole a náš brouček se otočil hlavičkou dolů, takže nebudeme muset řešit císařský řez. Teda v případě, že se ještě neotočí zpátky, což je dost možný, protože si dělá, co chce. Devátý měsíc je šílenost! Jako člověk by nevěřil tomu, že se stav nějak zhorší, ale došlo k tomu. Paty mě bolí pořád, s tím jsem se tak nějak smířila. Hůř se mi dýchá, nemůžu ležet na zádech, protože mám pocit, že se udusím. Nemůžu chodit rychle, protože mám pak pocit, že jsem uběhla maraton. Ale teď mě momentálně nejvíc štve, že se nemůžu vyspat, protože jak spím pořád na bocích, tak mě děsně bolí nohy, a to na obou stranách, takže mi nepomůže se natočit a záda i břicho jsou vyloučený.

Včera jsem byla poprvé na ozvách a dvacet minut poslouchala srdíčko našeho miminka. Taky jsme pak odpoledne měli těhotenské focení, jsem zvědavá na výsledek.

Teď už budu chodit na kontrolu každý týden. Do porodnice jsem téměř sbalená, ještě si musím koupit nějaké pantofle a sbalit pár dokumentů.

Vtipný je, že netuším, jak poznám, že rodím, ani co mám dělat až na to přijde. Jsem ale ráda, že budu mít přirozený porod (teda snad), protože si říkám, že to bude lepší. Vyplnili jsme papíry o jméně dítěte. Pro kluka jsme vybrali Teodora a pro holku Frida. Podle ultrazvuku to jasně vypadá na kluka. Ale člověk nikdy neví.

19. 8. jsem poprvé měla poslíčky. Šíleně mě bolelo břicho, takže jsem se v noci vzbudila a nebyla schopná usnout. Udělala jsem si čaj, po troškách cucala Colu, protože to mi většinou pomáhá, když mě bolí břicho a snažila jsem se usnout. Každopádně to vyšlo asi až za dvě hodiny. Upřímně si po téhle zkušenosti nejsem úplně jistá tím, jestli dám reálný porod, když mě tohle málem zabilo. Odmala mě fakt hodně bolívá břicho, takže jsem si pár těch bolestných večerů prožila, ale tohle asi bude jiný level.

20. 8. jsem šla na další prohlídku. Zase jsem šla na ozvy a teda upřímně, je to neskutečně nepříjemné, protože se leží na břiše a já prostě nejsem schopná dýchat, a navíc mě děsně bolí kostrč. To nechceš. Bavila jsem se s paní doktorkou, co mám vlastně dělat až to na mě přijde. Tak jsem teď trošku klidnější, protože trošku vím, co nás čeká a že tam můžeme jet, i když to nebude ještě na porod.

Pořídili jsme si houpačku a děsně se těším až jí bude Teo používat, doufám, že se mu to bude líbit. Je to v podstatě jedna z mála věcí, které jsme si pro něj koupili sami, protože jinak máme většinu od tety.

Jsem zvědavá na to, jak bude Ondra reagovat až ho uvidí. Doufám, že nebudu za hysterku a zvládnu to bez nějakého přehnaného řvaní a brečení. Jenže stát se může leccos. Hlavně aby všechno proběhlo v normálu a Teodor byl zdravý. Na jednu stranu se na porod těším. Na druhou stranu se ho šíleně bojím. Jako jasně, že to bude šíleně bolet. Jenže ono vám nikdo neřekne jak moc a já se ráda na věci tak nějak psychicky připravuju dopředu a na tohle se připravit nedá, protože každý porod je šíleně individuální. Ale těším se na to až tady s námi Teo bude.

Stejně tak jako vás nikdo nenaučí být rodičem, tak vás nikdo asi nenaučí, jak být manželkou a zároveň mámou. Toho se totiž bojím ze všeho nejvíc. Abychom si na sebe našli čas a byli jsme občas jen my dva a bylo to takový jako předtím.

Taky mi hodně popraskalo břicho. Nijak extra mi to nevadí, ale bylo by fajn, kdyby třeba po porodu ty strie zmizely nebo alespoň nebyly tak výrazné. Jako při příštím těhotenství už se vážně budu mazat. Já jsem to totiž dost flákala a teď už moc nezachráním.

Teodor už tam nemá moc místa. Občas z břicha dělá docela vtipný tvary. Je 29. 8. 2019 a dneska začínáme 38. týden. Takže čistě teoreticky teď už to může přijít kdykoliv a naše období 2 v 1 skončí. Večer jsem zase měla poslíčky. Bolí to slušně, ale dalo se to přežít. Upřímně doufám, že ty opravdové kontrakce nebudou zase o tak moc horší. Tím se teda aspoň uklidňuju.

Jinak mě všechno děsně svědí, břicho mi pořád praská víc a víc, jsem hodně unavená, ale většinou jenom když musím někam dojít. Mám vždycky pocit, že ujdu pět metrů a mám za sebou maraton. Taky když třeba chvilku někde stojím, tak jsou moje nohy jako z želé a nejradši bych si okamžitě sedla. Jako 25 kilo navíc je prostě 25 kilo.

Děsím se toho, jak to budu všechno shazovat. Ale můžu si za to sama. Devět měsíců na tělo kašlu, tak si to asi minimálně stejnou dobu budu vyžírat. Ale těším se na to až na sobě zamakám. Doufám, že to nějak půjde a na svatbě za rok nebudu za velrybu.

Dneska (3. 9. 2019) jsme byli na další prohlídce. Paní doktorka říkala, že se rozhodně k ničemu neschyluje, takže se tam Teodorovi asi dost líbí a ven se nechystá. Jsem šíleně velká. Dřív mi to nepřišlo, ale teď si fakt říkám, že v okamžiku, kdy se Teo dostane ven tak tu kůži na břiše prostě nutně budu mít až u kolen, protože to jinak není možný. Už mám 90 kilo. To je teda milník, který bych si klidně odpustila, ale jaksi se mi to nevyhnulo. Tak třeba při příštím těhotenství se budu snažit trošku víc a dopadne to lépe. Hlavně teda doufám, že to shazování snad půjde a že na těch 90 nezůstanu, protože to je fakt peklo.

Tedíkovi se ven teda rozhodně nechce. Dnes (10. 9. 2019) jsme byli zase u doktorky a ta říkala, že se nic nechystá, že to klidně může dopadnout až deset dní po termínu. Termíny máme 11 a 15 září, ale ona to vidí určitě spíš na toho 15. Tak uvidíme, kdy se mu bude chtít. Mám 91 kilo, ale vypadá to, že Teo by nemusel být úplně velký. Naměřila 3400 gramů, tak schválně jestli se taky o kilo nesekne. Ale na to, jaké mám břicho by si člověk mohl myslet, že tam takových tříkilových mám třeba tři.

Když jsme byli na ozvách, tak tam zrovna jedna paní rodila. No, nic příjemného to asi nebude, protože u toho teda dost řvala, ale zvládla to. Na jednu stranu mě to docela rozhodilo, ale na druhou stranu si říkám, že bolest každý snášíme jinak a že to prostě nějak dám. Navíc tam se mnou bude Ondra, a to se pořád uklidňuju, že před ním i před doktory nebudu chtít být za hysterku.

Máme za sebou první termín: 11. 9. a dneska je druhý termín: 15. 9. Ale mám takový dojem, že si ještě počkáme. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Tedík měl být v brzké době mezi námi. Ale hodně lidí říká, že to vypadá, že nic nic a pak najednou rodí, takže to u nás může být podobné. Chci se vyhnout vyvolávání, tak snad to všechno půjde přirozeně. Mamka dvakrát musela jít na vyvolávání, protože přenášela, takže je dost možné, že to se mnou dopadne stejně, ale uvidíme. Doma máme všechno nachystané, v podstatě jediné, co nemáme doma je kočárek a ten stejně budeme moct využít třeba až ten týden potom, co budeme doma. A pak nám chybí to dítě.

Děsně mě všechno svědí, hlavně břicho dole. To je děs. Taky mě bolí záda, ale někoho bolí celé těhotenství a mě to v podstatě začalo bolet až teď, takže tohle těhotenství rozhodně není nijak děsný, že by se nedalo přežít. Doufám, že ve stejném stylu pak bude probíhat i porod. Pořád se uklidňuju tím, že to prostě dalo tolik lidí, tak já přece taky musím.

Pět dní po druhém termínu a dneska jsme byli zase na ozvách. Paní doktorka nám mile oznámila, že pokud nic neproběhne do úterý, tak bude vyvolávání. Já už fakt nevím, co zkusit. Zkoušeli jsme procházky, sex, horkou vanu, stimulaci bradavek a pálivé jídlo. Nic, nic, nic. Já na to jako nijak nespěchám, ale už se těším až bude venku a budeme moct začít ten náš nový život a já se budu moct dát dohromady. Těším se na zdravé jídlo, aktivní život. Můžu si za ta kila nahoře sama, to mi je jasné, ale fakt nosit těch 25 kilo navíc je šílenost a já se nemůžu dočkat až je začnu shazovat, konečně třeba něco i obleču a bude mi líp.

Taky se mi povedla úžasná věc. Když jsem se dneska česala, tak jsem si nějak hnula krkem a bolest mi jde až k lopatkám, nemůžu se otáčet. Každopádně je to asi největší komplikace za celé těhotenství, takže to mohlo být i horší. Na tom natáčení dnes jsme také slyšeli další porod, to je šílenost, že ty rodičky může kdokoliv slyšet. Tahle paní ale byla fakt borec, téměř nebyla slyšet, hezky dýchala, hustý. Jsem zvědavá na sebe. Už se nám to dost krátí, takže za chvíli tam budu ležet já.

24. 9. 2019 měl být dnem D. Bylo mi řečeno, že první vyvolávací infuze nemusí zabrat, ale ta druhá už snad jo. A tak si tak celý den ležím, kolem mě všichni rodí a já nic, ani žádné bolesti. Večer mě pošlou na pokoj a zítra prý znovu. Ráno se ale ukázalo, že je na sále nějak moc lidí a že by se jim hodilo to ještě o den posunout. A tak se z 24 stal 26. září. Opět jsem dostala po sobě dvě infuze a nic. Teda nemůžu říct, že nic, protože mě začalo slušně bolet břicho. Každopádně se ukázalo, že tahle bolest je absolutně k ničemu, protože porod se prostě nechystá.

Všichni už kolem mě chodili s lítostivými pohledy a ptali se jestli už. Ne, ještě ne. Místy jsem začínala panikařit, ale ono to vždycky nějak dopadne. Pan primář mi večer nastínil situaci. Buď se porod přes noc rozběhne a budu rodit přirozeně nebo mě čeká císař. V noci jsem myslela, že umřu, protože mě hrozně bolelo břicho. Takže jsem si říkala, že je fajn, že budu rodit přirozeně, i když jsem se vlastně tak trošku smiřovala s císařem a s tím, že se vyhnu té bolesti při porodu.

Ráno se ukázalo, že ty moje bolesti opět k ničemu nebyly a bylo definitivně rozhodnuto o císaři. Myslela jsem si, že tam se mnou bude Ondra, ale všechno se seběhlo tak rychle a najednou koukám a přináší ke mně moje miminko. Bylo to tak zvláštní a pěkný, ale přála jsem si, abychom to mohli s Ondrou prožít spolu. On aspoň viděl, jak ho umývají a ošetřují. Císař byl dost vtipný. Necítíte bolest, ale tlak, takže když se ho ze mě pokoušeli dostat, bylo to děsně zvláštní. Tlačili z jedné strany břicha na druhou a pořád nic. Nakonec se ukázalo, že má Tedík opravdu dost velkou hlavu a museli ho tahat kleštěmi. Teda to kdyby mi někdo řekl předtím, že i při císaři se může stát, že bude hlava moc velká, tak neuvěřím. Jsem moc ráda, že jsem nerodila normálně, protože bych asi teď už byla bez spodní části těla.

A tak se to stalo. Teodor: 3800g, 52 cm, 9:54, 27. 9. 2019.

Co bych dělala jinak?

– víc bych cvičila, jedla zdravě a menší porce a mazala bych břicho i prsa, abych se vyhnula striím

Občas přemýšlím nad tím, co bych chtěla dokázat, umět, navštívit, udělat předtím než umřu, ale nikdy jsem to nedala na papír. To přišlo až v momentě, kdy mi ségra dala Bucket list journal, ve kterém máte prostor na 101 bodů a zaznamenáváte si datum, kdy jste určitou věc splnili a můžete si k tomu i dopsat různé detaily. Mně to samozřejmě nedalo a začala jsem přemýšlet nad tím, co bych si tak mohla do svého seznamu zařadit. Nakonec jsem vymyslela 38 věcí, z nichž některé nechci úplně publikovat (protože kolik chci mít kilo tuku a svalů v těle by vás asi moc nebralo). Můj seznam si začínám pomaličku ale jistě plnit. Napište mi do komentáře, co si chcete splnit vy a jestli jste si svůj seznam takhle někdy sepsali, popřípadě jestli jste si něco už i vyplnili.

1. navštívit Dánsko ✓
2. navštívit Chichester ✓
3. navštívit Portugalsko
4. dokončit BBG 1 rok
5. dodržet Whole 30 ✓
6. udělat státnice Mgr. ✓
7. smlouva na plný úvazek ✓
8. navštívit USA
9. navštívit Švédsko ✓
10. koupit si auto ✓
11. tetování Londýn/Bradavice ✓
12. napsat recenzi 50-ti knih
13. navštívit zahraniční hudební festival
14. zásnuby ✓
15. budu se orientovat v zemích světa
16. navštívit Rumunsko
17. naučit se šít
18. naučit se německy
19. vzít si Ondřeje
20. vymalovat pokoj HP ✓
21. koupit si dům/byt
22. navštívit místa, kde se natáčel Harry Potter
23. jít na koncert Kings of Leon
24. navštívit Nový Zéland a Austrálii
25. navštívit Irsko
26. mít děti ✓
27. jít na NHL zápas, kde bude hrát Sidney Crosby (Go, Penguins!)
28. nebudu se tolik bát řídit
29. žít v nebo navštívit Kanadu
30. navštívit Island
31. zdolat nějakou vyšší horu
32. navštívit Hawai
33. navštívit Disneyland
34. navštívit Universal Studios (Orlando)

Každý z nás má jiné nároky a vkus, takže si pořídíme různé věci. Někomu stačí pár drobností a shání všechno z druhé ruky. Někdo rád miminku pořídí všechno nové a nakupuje každý měsíc další a další nezbytnosti. Jsou ale věci, které bychom doma měly mít, nějaký základ. Dala jsem dohromady seznam věcí, které se nám hodily v prvních měsících a můžou se hodit i vám.

– postýlka, hnízdečko, peřinka/deka (není potřeba shánět polštář, ten miminko zatím nepotřebuje), prostěradlo, monitor dechu (ten vyjde na dost draho, ale některé nemocnice ho zapůjčují), zavinovačka

– kočárek, fusak, prostěradlo do kočárku, taška ke kočárku

– přebalovací podložka nebo pult, vlhčené ubrousky, látkové pleny obyčejné, Bepanthen nebo něco na opruzeniny (třeba Sudocrem) + plenky (je na vás jestli se pustíte do látkování nebo budete používat jednorázovky) – my látkujeme: mám vypůjčenou novorozeneckou sadu o zhruba třiceti plenkách, které jsou vesměs tři v jednom + bambusové separační pleny

– hřebínek, teploměr, nůžky na nehty, štětky do uší

– léky: Espumisan (na prdíky), Quixx baby (do nosu), Ophtalmoseptonex (dezinfekce očí), Vigantol a Kanavit (to by vám měla sehnat vaše dětská doktorka či doktor), Genciána (na moučnivku), Paralen, čípky na teplotu, Nurofen

– odsávačka hlenů, dětské tělové mléko/olej, dětský sprchový gel (nejlépe dva v jednom i se šampónem), teploměr do vody, dětská osuška

• 

• 

• 

• 

• 

Ze školních lavic aneb co děti občas napadne a mně to pobaví nebo potěší.

---

Pročítám projekty na téma: Cesta životem. 

Úryvky: 
– setkání u kafe s Johnny Deppem,
– poklidné jedení zmrzliny a pizzy až do konce života, 
– odletím na planetu duhových koček a dál o mě nikdo neuslyší, pravděpodobně se reinkarnuji do kočky zvracející duhu, 
– někoho si najdu nebo taky ne.

Zajímalo by mě, co jsem psala já. Každopádně bych kombinaci zmrzliny, Johnnyho Deppa a pizzy docela brala.

---

To se takhle v občance svěřím dětem s tím, že doma při vstupu vždycky vyndáme všechny drobáky z peněženek a dáme je do vázy v chodbě. Pak řešíme, jaká pravidla by chtěli oni zavést ve svých domácnostech a objeví se tam například: váza na kreditky. Očividně jsem dostatečně jasně nezdůraznila, že neobíráme všechny příchozí, ale jenom sami sebe. Mezi další pravidla se řadí třeba: NO sex do 15, NO do postele v botách nebo chodit jen s jednou holkou a být gentleman. Doufám, že se toho kluci budou držet i do budoucna.

Jaké domácí práce vykonává mamka: vaří, pere, uklízí, vydělává peníze. A děti? Jí, pijou a tahaj z rodičů peníze.

To nevymyslíš.

---

V angličtině procvičujeme rozhovor doktor/pacient a všichni odevzdávají sepsanou verzi toho, co vymysleli. Nejlepší kousek byl definitely rozhovor s chlápkem, kterého děsně bolí hlava, protože pořád pije vodku a doktor jeho nemoc diagnostikuje jako hangover. Následně mu radí, aby šel domů a zůstal tam navždy, tedy pouze v případě, že by se nechtěl vrátit zpátky na kontrolu a přinést flašku vodky s sebou.

---

Ve filozofii řešíme Anselma z Canterbury a jeho důkaz boží existence. Anselm rozlišuje dva typy existence: něco, co si jsme schopni představit v naší mysli, ale reálně to neexistuje a pak něco, co existuje, jak v naší mysli, tak v realitě. Že si s prvním pojmem spojí jednorožce jsem očekávala. Překvapení přišlo až s druhou otázkou, kdy úplně ze všech věcí, co reálně existují, byla první věc, co je napadla: krtinec.

---

Taky bych málem zapomněla na to, jak jsme díky problémům s výslovností málem slavili Sexgiving místo Thanksgivingu.