Kniha s názvem Hadrový panák vyšla u nás v roce 2017, ale mně se dostala do ruky až nyní. Je to příběh rozvedený na 356 stranách, od kterého se nechcete odtrhnout. Fajn je, že se v podstatě odtrhávat nemusíte, protože se příběh dá za den přečíst. Kdybych ale měla v knihkupectví vybírat pouze knížky většího rozsahu, nic moc bych si nepřečetla (pokud bych teda vyloženě netoužila po nějakých historických knihách, slovnících nebo encyklopediích a světe div se, těmto žánrům jsem ještě nepodlehla). Každopádně i kratší příběhy mají něco do sebe a tato kniha to dokazuje na 100%.
Opět si můžeme užít průběh detektivního vyšetřování zapeklitého případu. Hlavními hrdiny jsou detektiv seržant William Oliver Layton-Fawkes – znám spíše jako Wolf – a jeho partner in crime Emily Baxterová (možná by nemusela zůstat pouze parťačkou, kdo ví). Tato dvojice a další pomocníci v čele s Edmunsem se snaží vyšetřit vraždu ne jedné, ale šesti obětí. Na tom by asi nebylo nic zvláštního, takové případy máme v detektivních příbězích docela často.
Tento případ je specifický tím, že všem šesti obětem byla uříznuta nějaká část těla a tyto části pak byly sešité dohromady. Titul Hadrový panák tedy skvěle vystihuje zrůdnou postavu, která spojením těchto lidí vznikla. To stále není všechno. Prostřednictvím ex-wife Wolfa se dostává k vyšetřovatelům seznam s dalšími oběťmi a mezi nimi je i Wolf sám.
Jestli se zachrání, bude zachráněn nebo vrah dokoná svoje dílo, si musíte přečíst sami, ale dopředu můžu říct, že nebudete litovat, když si příběh přečtete celý. Do konce příběhu jsem opravdu netušila, kdo za vším stojí a potěšilo mě, že čtenář od počátku neví, co ho na závěrečných stranách knihy vlastně čeká. Kniha se čte skvěle. Popisné pasáže střídají dialogy a celkově má příběh dobré tempo. Nemusíte dlouho čekat na nějakou akci, i zápletka samotná mi přijde jako dost dobrý nápad. Co se mi extra líbí je zasazení celého příběhu do Londýna. V podstatě všechny detektivky, co jsem četla (až na Miniera) jsou od severských autorů a tam se také odehrávají. Líbí se mi, že jsem se mohla dost dobře orientovat v ulicích a místech, protože Londýn znám. Pravdou zůstává, že teď asi budu v noci na místech činu ostražitější, to bych ani nebyla já. Hadrový panák stojí za to a nemůžu se dočkat, až se pustím do Loutkáře.