Explorewithlucc
  • Úvod
  • Cestování
    • Cestování

      Náš roadtrip: od Říma po Pisu

      17 listopadu, 2021

      Cestování

      5 anglických měst v 5-ti dnech

      7 ledna, 2020

      Cestování

      Kam na vánoční trhy

      26 listopadu, 2019

      Cestování

      Dánsko

      20 listopadu, 2019

      Cestování

      Karlovarský kraj

      20 listopadu, 2019

      Cestování

      Budapešť

      20 listopadu, 2019

      Cestování

      Londýn

      19 listopadu, 2019

      Cestování

      Putování po horách ČR

      19 listopadu, 2019

  • Knihy
    • Knihy

      Stojí za přečtení vol. 1

      29 července, 2021

      Knihy

      Knihy pro nejmenší

      26 května, 2020

      Knihy

      Jeho temné esence / Philip Pullman

      6 března, 2020

      Knihy

      HELIX / MARC ELSBERG

      20 února, 2020

      Knihy

      Romantické útěky / Julie Caplin

      6 února, 2020

      Knihy

      Dům / Simon Lelic

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Velké maličkosti / Jodi Picoult

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Opuštěná společnost / Erik Tabery

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Labyrint: Útěk / James Dashner

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Macbeth / Jo Nesbø

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Nesmírný / Jussi Adler-Olsen

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Tatér z Osvětimi / Heather Morris

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Stíny nad zálivem / Lucy Clarke

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Selfies / Jussi Adler-Olsen

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Zero / Marc Elsberg

      20 listopadu, 2019

  • Lifestyle
    • Tipy All
      Lifestyle

      5 skvělých nápadů pro budoucí rodiče

      28 února, 2021

      Lifestyle

      Aktivní adventní kalendář

      5 ledna, 2021

      Lifestyle

      Společenské hry pro dva a více

      12 listopadu, 2020

      Lifestyle

      Jak naplánovat svatbu / Harry Potter svatba

      9 listopadu, 2020

      Knihy

      Knihy pro nejmenší

      26 května, 2020

      Máma

      JSOU EKO PLENKY DOST EKO?

      20 března, 2020

      Tipy

      Miluju animáky!

      14 ledna, 2020

      Tipy

      Vánoce na obrazovce

      12 prosince, 2019

      Tipy

      10 podcastů (nejenom) pro holky

      10 prosince, 2019

      Tipy

      Tipy na vánoční dárky

      28 listopadu, 2019

      Tipy

      TOP 20 seriálů

      21 listopadu, 2019

      Lifestyle

      5 skvělých nápadů pro budoucí rodiče

      28 února, 2021

      Lifestyle

      Wattpad a moje obsese

      17 února, 2021

      Lifestyle

      Aktivní adventní kalendář

      5 ledna, 2021

      Lifestyle

      Společenské hry pro dva a více

      12 listopadu, 2020

      Lifestyle

      Jak naplánovat svatbu / Harry Potter svatba

      9 listopadu, 2020

      Lifestyle

      Knihy pro nejmenší

      26 května, 2020

      Lifestyle

      Zajímavosti o dětech

      8 dubna, 2020

      Lifestyle

      I koronavirus má svoje pozitiva

      22 března, 2020

      Lifestyle

      JSOU EKO PLENKY DOST EKO?

      20 března, 2020

      Lifestyle

      HP ⚡: mám pár ?

      13 února, 2020

      Lifestyle

      Látkovat či nelátkovat – to je oč tu…

      23 ledna, 2020

      Lifestyle

      Miluju animáky!

      14 ledna, 2020

  • Máma
    • Máma

      5 skvělých nápadů pro budoucí rodiče

      28 února, 2021

      Máma

      Knihy pro nejmenší

      26 května, 2020

      Máma

      Zajímavosti o dětech

      8 dubna, 2020

      Máma

      JSOU EKO PLENKY DOST EKO?

      20 března, 2020

      Máma

      Látkovat či nelátkovat – to je oč tu…

      23 ledna, 2020

      Máma

      Moje těhotenství

      19 listopadu, 2019

      Máma

      Co bude miminko potřebovat?

      19 listopadu, 2019

      Máma

      Co s sebou do porodnice?

      19 listopadu, 2019

  • O mně
    • O mně

      2022

      15 ledna, 2023

      O mně

      2021

      1 ledna, 2022

      O mně

      2020

      26 prosince, 2020

      O mně

      2019

      31 prosince, 2019

      O mně

      2018

      19 listopadu, 2019

      O mně

      Lucc

      19 listopadu, 2019

  • Ke stažení
    • Ke stažení

      Pexetrio

      16 ledna, 2023

      Ke stažení

      Dopis Ježíškovi

      15 ledna, 2023

      Ke stažení

      Podzimní aktivity

      15 ledna, 2023

      Ke stažení

      Zimní aktivity

      15 ledna, 2023

Explorewithlucc
  • Úvod
  • Cestování
    • Cestování

      Náš roadtrip: od Říma po Pisu

      17 listopadu, 2021

      Cestování

      5 anglických měst v 5-ti dnech

      7 ledna, 2020

      Cestování

      Kam na vánoční trhy

      26 listopadu, 2019

      Cestování

      Dánsko

      20 listopadu, 2019

      Cestování

      Karlovarský kraj

      20 listopadu, 2019

      Cestování

      Budapešť

      20 listopadu, 2019

      Cestování

      Londýn

      19 listopadu, 2019

      Cestování

      Putování po horách ČR

      19 listopadu, 2019

  • Knihy
    • Knihy

      Stojí za přečtení vol. 1

      29 července, 2021

      Knihy

      Knihy pro nejmenší

      26 května, 2020

      Knihy

      Jeho temné esence / Philip Pullman

      6 března, 2020

      Knihy

      HELIX / MARC ELSBERG

      20 února, 2020

      Knihy

      Romantické útěky / Julie Caplin

      6 února, 2020

      Knihy

      Dům / Simon Lelic

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Velké maličkosti / Jodi Picoult

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Opuštěná společnost / Erik Tabery

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Labyrint: Útěk / James Dashner

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Macbeth / Jo Nesbø

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Nesmírný / Jussi Adler-Olsen

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Tatér z Osvětimi / Heather Morris

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Stíny nad zálivem / Lucy Clarke

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Selfies / Jussi Adler-Olsen

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Zero / Marc Elsberg

      20 listopadu, 2019

  • Lifestyle
    • Tipy All
      Lifestyle

      5 skvělých nápadů pro budoucí rodiče

      28 února, 2021

      Lifestyle

      Aktivní adventní kalendář

      5 ledna, 2021

      Lifestyle

      Společenské hry pro dva a více

      12 listopadu, 2020

      Lifestyle

      Jak naplánovat svatbu / Harry Potter svatba

      9 listopadu, 2020

      Knihy

      Knihy pro nejmenší

      26 května, 2020

      Máma

      JSOU EKO PLENKY DOST EKO?

      20 března, 2020

      Tipy

      Miluju animáky!

      14 ledna, 2020

      Tipy

      Vánoce na obrazovce

      12 prosince, 2019

      Tipy

      10 podcastů (nejenom) pro holky

      10 prosince, 2019

      Tipy

      Tipy na vánoční dárky

      28 listopadu, 2019

      Tipy

      TOP 20 seriálů

      21 listopadu, 2019

      Lifestyle

      5 skvělých nápadů pro budoucí rodiče

      28 února, 2021

      Lifestyle

      Wattpad a moje obsese

      17 února, 2021

      Lifestyle

      Aktivní adventní kalendář

      5 ledna, 2021

      Lifestyle

      Společenské hry pro dva a více

      12 listopadu, 2020

      Lifestyle

      Jak naplánovat svatbu / Harry Potter svatba

      9 listopadu, 2020

      Lifestyle

      Knihy pro nejmenší

      26 května, 2020

      Lifestyle

      Zajímavosti o dětech

      8 dubna, 2020

      Lifestyle

      I koronavirus má svoje pozitiva

      22 března, 2020

      Lifestyle

      JSOU EKO PLENKY DOST EKO?

      20 března, 2020

      Lifestyle

      HP ⚡: mám pár ?

      13 února, 2020

      Lifestyle

      Látkovat či nelátkovat – to je oč tu…

      23 ledna, 2020

      Lifestyle

      Miluju animáky!

      14 ledna, 2020

  • Máma
    • Máma

      5 skvělých nápadů pro budoucí rodiče

      28 února, 2021

      Máma

      Knihy pro nejmenší

      26 května, 2020

      Máma

      Zajímavosti o dětech

      8 dubna, 2020

      Máma

      JSOU EKO PLENKY DOST EKO?

      20 března, 2020

      Máma

      Látkovat či nelátkovat – to je oč tu…

      23 ledna, 2020

      Máma

      Moje těhotenství

      19 listopadu, 2019

      Máma

      Co bude miminko potřebovat?

      19 listopadu, 2019

      Máma

      Co s sebou do porodnice?

      19 listopadu, 2019

  • O mně
    • O mně

      2022

      15 ledna, 2023

      O mně

      2021

      1 ledna, 2022

      O mně

      2020

      26 prosince, 2020

      O mně

      2019

      31 prosince, 2019

      O mně

      2018

      19 listopadu, 2019

      O mně

      Lucc

      19 listopadu, 2019

  • Ke stažení
    • Ke stažení

      Pexetrio

      16 ledna, 2023

      Ke stažení

      Dopis Ježíškovi

      15 ledna, 2023

      Ke stažení

      Podzimní aktivity

      15 ledna, 2023

      Ke stažení

      Zimní aktivity

      15 ledna, 2023

Author

Lucc

Lucc

Ke stažení

Pexetrio

by Lucc 16 ledna, 2023

Tak jsme se tak nudili, až jsem vymyslela vlastní hru. Pexetrio se zvířátky, jejich potravou a různými detaily. Je jen na vás, jak hru budete hrát. Je spousta možností. Já jsem papíry se zvířátky nejprve vytiskla jako taková tahák, protože s potravou si nejsme moc jistí. Pak jsme všechno zalaminovali a rozstříhali, aby se nám hezky a hlavně dlouho hrálo. Je toho spousta, děti objeví nová zvířátka. A hlavně je to tady pro vás zdarma, pokud máte zájem a taky si chcete hrát! 🙂

Moje představy o tom, jak to sem pohodlně a v pohodě nahraju, se úplně nevyplnily. Moje pokusy o nahrání celého souboru pdf se nepovedly, takže jako nejvýhodnější volba se mi jeví postahování obrázků vyloženě z blogu přes pravé tlačítko a uložit obrázek jako. Do 31. 1. 2023 můžete stáhnout i zde: Pexetrio na Úschovně. Stálo mě to všechny nervy, tak snad omluvíte, že to je takto.

16 ledna, 2023
0 FacebookTwitterPinterestEmail
O mně

2022

by Lucc 15 ledna, 2023

Nechci se opakovat, ale zase je za námi další rok. Jak je to možný? Jak je možný, že vždycky začínám tyhle řádky, přijde mi neskutečný, jak utekl ten předchozí rok a ten následující snad utíká ještě o to rychleji? Myslela jsem si naivně, že když si člověk na každém dni něco najde, každý den ho těší, každý den si užije, nebude to utíkat tolik, opak je pravdou. 

Tenhle rok, wow! Otevřela se nám úplně nová životní kapitola. Píšeme ji už ve čtyřech. Kdyby se mě někdo před deseti lety zeptal, co bych chtěla ve svých 29 letech mít, bylo by to přesně tohle: spokojené manželství, zdravé dvě děti, rodinu. Každý rok se ohlížím zpět a úplně se dojímám nad tím, kolik toho máme za sebou. Koukám na fotky, procházím videa. Na dětech to vidím nejvíc, jak jsou najednou větší a úplně jiné. Kéž by ten čas utíkal pomaleji. Čím dál víc si vážím toho, že chtěl můj muž děti brzy. Nikdy mi asi úplně nedošlo, že jemu narozdíl ode mě bylo 24 a že to vlastně je úplně šílený věk. Taky si moc vážím toho, že máme děti. Že jsou zdravé. My všichni.

Rok 2022 byl krásný! Narodila se nám dcera, už jsme čtyři. Tedínek oslavil tři roky a je to ten nejbáječnější kluk na světě. Baví ho tolik věcí a my se díky němu máme možnost tolik naučit. Trpělivosti, přijetí toho, že každý den bude jiný, že ne vše je o nás. 

Zároveň jsme díky tomu, že jsme čtyři, necestovali, tak jako minulý rok. Poznávali jsme spíš Českou republiku a podívali se společně do Litomyšle, Tábora a Zlína. 

Snažím se každý den psát do diáře, co se mi v ten daný den líbilo. Teď je hrozně krásný se na to zpětně koukat a vzpomínat. Doporučuji všem, protože jsem i některé dny byla ráda za takové blbiny a přitom mi to reálně udělalo fakt hodně radost. Vydržela jsem to do června, pak už jsem byla asi tak přehlcená láskou a zaměstnaná péčí o dvě děti, že na tohle doplňování do diáře nezbyl čas. V příštím roce to zase musím napravit, protože si opravdu živě vybavuji všechny pěkné věci a v podstatě to zase prožívám znovu.

Nově mám na každý den takový rituál, kdy si píšu do diáře takové pocity, co mě napadnou plus si tam píšu i věci, které mi udělaly daný den radost. A po Vánocích jsem si ještě udělala radost a  mám Pětiletý deník Tam a zpět. Na každý den tam je nějaká otázka a to mě teda baví hodně.

Leden se nesl ve znamení ZIMA, ZIMA, ZIMA. Začátek roku byl dost spojený i s návštěvami rodiny. Dala jsem se do vyšívání, to mě hodně bavilo. Třeba se k tomu jednou zase vrátím. Hodně jsme chodili ven bobovat nebo sáňkovat, stavěli jsme sněhuláky, sem tam zašli i do kavárny na něco dobrého. Bříško (spíš břicho) rostlo neskutečnou rychlostí. S malinkou bylo všechno v pořádku, což je nejdůležitější. Po předchozí zkušenosti s potratem už to asi nikdy nebude stejné. Při každé prohlídce jsem si říkala jestli zase nezazní něco ve smyslu, že se něco pokazilo. To už v životě nechci zažít. Představovali jsme si, jaké to všechno bude až tady holčička bude. Přemýšleli jsme nad jménem. Také jsem se pustila do přestavy ložnice, dělali jsme Tedíkovi v obýváku hrací koutek a koupili jsme mu domeček na hraní, kam si hned dal svoje postavičky z Peppa Pig.

V únoru jsem opět slavila narozeniny. Tentokrát 29. I když mamka mi věk na dortu krásně odečetla. Za rok mi bude třicet. A já mám už teď všechno, co jsem chtěla. Perfektního muže, dvě zdravé a báječné děti, dělám, co mě baví a užívám si rodinného života. Zároveň si moc vážím toho, že tady můžu být, protože ne každý se tohohle věku dožije. K narozeninám jsem dostala tu nejkrásnější tlustici a sójovou svíčku. Na to, že jsem narozeniny slavit nechtěla, se to nakonec tak pěkně povedlo. 

Byli jsme v kině poprvé od covidu na Spidermanovi. To bylo fakt super! Jen samy dva, což bylo taky poprvé od té doby, co máme Tedíka. 

Také nám konečně došel gauč, takže jsme ho smontovali (spíš náš tatínek smontoval a my s Tedíkem asistovali). S Tedínkem chodíme hodně do knihovny a pak se vždycky zastavíme do kavárny a dáme si jeho oblíbený čokoládový dortík napůl a něco k pití. Teď zpětně mi hodně chybí takové chvilky jen pro nás. Musím to napravit a také si udělat někdy čas jen na nás. (Vtipný kolikrát člověk je schopný použít slovo napravit. Seznam věcí, co by se daly vylepšit je očividně dlouhý.)

Před mými narozeninami také začala válka na Ukrajině. Myslela jsem si, že to bude trvat chvíli a nějak se to vyřeší. Tak už to bude za chvíli rok. Kéž by to brzy skončilo. Je to opravdu děsný sledovat. Představit si, že to bylo děsný už v únoru a oni to musí řešit ještě teď, když se životy všech zase vrátili v podstatě do normálu a už Ukrajina není tak na očích, jak tomu bylo dřív.

Březen byl záživný měsíc. Prodělali jsme covid (já a Teodorek), byli jsme v Praze a užili si krásný výlet. Milujeme Národní muzeum a zvířata, takže jít na výstavu zvířat v reálné velikosti bylo boží! Krakatice, žralok, slon nebo žirafa, neskutečný zážitek!

Duben byl v podstatě poslední celý měsíc předtím než se narodila Olivka. Snažili jsme se, co nejvíc věnovat Tedíkovi. Vymýšlela jsem různé aktivity, které by mohl dělat, chodili jsme ven, do Hopíku nebo do kaváren, do bazénu. Taky jsem byla v nemocnici, protože po taťkovi vyjel pes a já neměla lepší nápad než toho psa začít mlátit a píchat vycházkovou tyčí, takže jsem asi nějak blbě šlápla a nemohla se skoro pohnout. Už jsem se smiřovala s tím, že zůstanu v nemocnici až do porodu, ale naštěstí mě pomohly léky a pustili mě druhý den domů. I tak to ale bylo dost náročné po psychické stránce, protože jsem musela být poprvé někde bez Tedíka v noci. Bála jsem se dost i toho, jak to zvládne až budu rodit a teď to přišlo o měsíc dřív. Nakonec to samozřejmě proběhlo všechno perfektně a Tedík to zvládl. Krásně na tom bylo vidět, že rodič se občas zbytečně něčeho bojí a svoje dítě podceňuje. Stává se mi to často a mnohokrát už jsem se přesvědčila o tom, že o Tedíka absolutně nemusím mít strach. 

A pak přišel květen. Ještě než přišel náš den D, vydali jsme se zase do jihlavské ZOO. Milujeme zvířata a Tedík pozná snad úplně všechny. Taky je skvělý, kolik se toho díky dětem naučím, protože si o nich pořád čteme něco nového a zajímavého. 

Břicho se před porodem tak neskutečně nafouklo, že absolutně nechápu, že jsem to unesla. Stejně jako těch třicet kilo navíc. Metráček. Nebudu lhát, jsou věci, které bych chlapům klidně přenechala, počínaje menstruací, konče shazováním kil po porodu. 

Den před padesátými narozeninami mé mamky se nám narodila dcera Olivie. Moc jsme se na ní těšili. Nikdo vás nepřipraví na to, jaké to všechno bude, jak to nové miminko přijme sourozenec. Hodně jsem se toho bála. Hlavně tedy toho, jak zvládnu druhého císaře. Myslela jsem si, že to bude dobré jako předtím. Tedy, že se druhý den budu schopná relativně dobře pohnout. S tím, že to bude bolet jsem počítala, ale asi jsem na tu šílenou bolest zapomněla. Bylo to hrozný. Ta bezmoc, že se člověk nemůže pohnout, ale musí se otočit na kojení. Dvakrát jsem omdlela, když se se mnou pokoušely jít na záchod a tím pádem si prodloužila pobyt na JIP. Nakonec jsem se třetí den naštěstí postavila a všechno bylo lepší a lepší. Ta bolest je děsná, to vyfouklé břicho taky, jenže pak se podíváte na ty děti a je to vlastně tak nějak jedno. Těch třicet kilo, který jsem při každém těhotenství nabrala snad někdy shodím a oni za to všechno prostě stojí.

fbt
fbt

V červnu přijela do ČR naše Anetka a to je vždycky skvělý. Smutný, že to je vždycky na chvíli ale zase je to intenzivní. Navíc nás po jejím červnovém odjezdu čekal skoro celý společný srpen a září. Člověk si moc neváží toho, když má vlastní sourozence poblíž. Moc bych chtěla, aby tady byla častěji, mohla vidět děti růst naživo a ne přes Whatsapp. Na druhou stranu se moc těším, jaká dobrodružství pak děti v Anglii na hlídání u ní a Cala zažijí. 

Také nás v říjnu čekala první svatba jako čtyřčlenné rodiny a první Olivčin výlet a přespání mimo domov. Jeli jsme do Litomyšle a bylo tam moc hezky. Ovšem přespávat někde, kde jde přes zeď slyšet všechno s plačícím dítětem v noci asi úplně nechcete. 

Naše léto nebylo tak cestovatelské, jak bychom si přáli. To si necháme na další roky. Tentokrát jsme se v červenci vydali do Tábora za Adamem a Aničkou. Šíleně krásné město! Tam jsme určitě nebyli naposledy. 

Také jsem v červenci přestala kojit Tedíka. Což byl pro nás takový velký milník. Změnilo se pro nás pak odpolední usínání, které Tedík začal vynechávat a na uspávání večer už začal víc uspávat tatínek. Ale už jsem cítila, že je načase a díky sedmé nemoci jsme to tak nějak ukončili. Teď mi to samozřejmě všechno děsně chybí, jenže tak to asi se vším funguje. Že se vám zdá něco moc, něco náročné a pak zjistíte, že byste to vlastně chtěli vrátit alespoň na nějakou chvíli. Vážím si extrémně toho, že jsem mohla kojit takhle dlouho, protože vím, že to není samozřejmost a ta blízkost, kterou pak máte s vaším miminkem, to je nenahraditelné.

Také jsme v červenci jeli do Zlína. S Bláňou a dětma a bylo to skvělý! Víc takových výletů. Cesta trvala neskutečný čtyři hodiny, takže se tam jen tak znovu nepodíváme. Ale děti zvládly cestu relativně dobře. Určitě nám ale příště nebudou stačit jen tři dny. Jejich ZOO je báječná a příště tam strávíme minimálně celý den, což bohužel teď kvůli dešti nešlo. Jinak celá historie spojená s Baťou a jeho Zlínem je inspirující a zajímavá. 

V srpnu jsme oslavili s Ondrou devítileté výročí vztahu a dva roky jako manželé. Utíká to ale přijde mi, že jsme spolu mnohem déle než devět let. Příští rok deset, to je šílenost. Už jsme spolu třetinu mého života, celý můj dospělý život v podstatě. Neměnila bych ani za nic.  Také jsme v srpnu oslavili Tedíkovi narozeniny. Kvůli tomu, že máme vždycky tři oslavy, jsme to začali slavit už v srpnu. Tři roky. Chlapečku náš, kéž by čas plynul pomaleji. Moc tě milujeme!

Prázdniny byly krásný. Zase spousta návštěv, hlavně Polničky. Grilování, pobyt venku na sluníčku.

V září Tedínkovi už byly oficiálně tři roky. Chodíme často ven, postavili nám na Farských humnech hřiště a často pak skočíme do Kávavanu na kafe nebo kafíčko (čti šlehané mléko). Také jsme měli rozlučkový piknik s Calem a Anetkou na Čtvrtích, což bylo úplně skvělý. Tolik jídla a všichni pohromadě. 

Říjen jsme opět trávili hodně venku na procházkách nebo sbírání hub. To je moje oblíbená aktivita, i když houby nejím. Jeli jsme na Dýňový svět a to bylo úžasný! Tam se určitě podíváme příští rok. A doufám, že se stejnou posádkou. Byli jsme tam s Áďou a její rodinou. To je taky šílený, že se známe 21 let a teď v bytech, kde jsme snily o našich budoucích rodinách, žijeme svoje sny. 

V listopadu jsme šli pomáhat do lesa, hodně jsme se viděli s holkama Staňkovýma, snažili jsme se doma vymýšlet různé aktivity. Kubík oslavil 11. Takže jsme se Harry Potterovsky vyšňořili. On by určitě uvítal spíš kdybychom se převlékli do něčeho z Minecraftu, tak třeba příště.

Prosinec je naše nejoblíbenější období. Tedy spíš mi přijde, že každé období má něco do sebe a tím, že prosinec ten rok tak hezky uzavírá, tak se mi zdá nejlepší právě on. Zdobíme byt, stromeček, všechno je tak nějak víc magický. Jsme víc doma. Všechno je takové pomalejší, míň náročné. Takový zimní spánek. Těšíme se na Ježíška. Hlavně teda Tedík, to je úplně báječný, jak moc se těší. Koukáme se na videa z minulých let, prohlížíme alba, mluvíme o zimě, Ježíškovi, Mikulášovi. Každý den se taky snažíme reflektovat probíhající den a říkat si, co se nám na něm líbilo nebo nelíbilo. 

Processed with VSCO with g6 preset
Processed with VSCO with g6 preset
Processed with VSCO with g9 preset

Tenhle rok byl moc krásný! Moc rychle to utíká. Budu si každého dne zase o trošku víc vážit. Olivka byla tak prťavá, když se narodila a teď má sedm měsíců. Když se koukám na Tedíka na začátku roku, to je úplně jiný člověk. Takový malý prďolinka a teď už je to velký klučina. 

Stejně jako každý rok se koukám zpět i na to, co jsem si chtěla splnit a jak se mi to povedlo. 

Moje přání pro rok 2022 byla: zvládnout porod a mít zdravé miminko; nesoudit lidi a míň řešit, co dělají ostatní jinak; předělat pokojíček; psychicky zvládnout Tedíkův start ve školce a perfektně ho na to připravit; být tou nejlepší mámou pro naše děti a skvělou manželkou; užívat si čas s lidmi, které mám ráda a kteří mi přináší radost do života; našetřit na nové auto; opět sednout za volant a nebát se řízení; užívat si našeho života ve čtyřech; dostat se po porodu do formy; vážit si každé maličkosti a každý den se na něco těšit. 

Musím se trošku pousmát, když to čtu. Porod jsem určitě zvládla a Olivečka je zdravá holčička. Se souzením lidí mám a asi stále budu mít problém. Snažím se vidět v lidech spíš to pozitivní, protože vím, že lidi nechtějí slyšet neustálé nadávání na někoho, ale dělá mi to problém. Velký. Tedínek do školky nešel, uvidíme jestli ho dáme příští rok. Hodně se soustředím na to, abych byla tou nejlepší mámou pro svoje děti a to se mi ve většině dnů daří. Povedlo se mi ze života odstranit toxické lidi a snažím se být méně toxická pro ostatní. Se šetřením na auto se musím opravdu hodně smát! Ale určitě jsem se zbavila strachu ze řízení a řídím jako předtím, beze strachu. Za což jsem moc ráda. Po porodu jsem se určitě do formy nedostala a mám pocit, že to snad nikdy nebude jako dřív. Myslela jsem si, že to bude jednodušší jako po Tedínkovi. Že těch třicet kilo zmizí během pár měsíců, když se budu snažit a zase budu na svých 60 kilech. Tak to trochu nevyšlo. 

Pro rok 2023 asi budu méně ambiciózní. Chci oslavit svoje třicetiny. Chci se dále zdokonalovat ve smyslu seberozvoje a výchovy dětí. Chci míň řešit, co si myslí nebo dělají ostatní a dělat si věci po svém, protože cítím, že se často řídím tím, co by dělali ostatní a přitom na tom vůbec nesejde. 

To by pro tento rok mohlo stačit. Bude to krásný rok plný úžasných milníků s tou nejlepší rodinou pod sluncem!

Krásný a šťastný nový rok 2023!

15 ledna, 2023
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Ke stažení

Dopis Ježíškovi

by Lucc 15 ledna, 2023

Každý rok píšeme s Tedínkem dopis Ježíškovi, příští rok už to třeba budeme řešit i s Olivkou. Píšeme si dopis i my dospělí. Není nad to vidět na papíře všechno, co bychom si přáli. Třeba píšete dopisy Ježíškovi i vy a nechcete psát na prázdný papír.

Budu tady každý rok pak přidávat různé návrhy, které můžete použít právě vy.

Mily-JeziskuStáhnout
15 ledna, 2023
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Ke stažení

Podzimní aktivity

by Lucc 15 ledna, 2023

Na každé roční období se snažím vytvořit různé aktivity, které bychom mohli dělat. Občas nevíme, co bychom podnikli a tady máme spoustu nápadů. Třeba poslouží i vám.

Podzimní aktivityStáhnout
15 ledna, 2023
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Ke stažení

Zimní aktivity

by Lucc 15 ledna, 2023

Zimní aktivity jsou naše oblíbené. Snažíme se vyplnit celý to-do list. Taky došlo na vyplnění scavenger hunt. Můžete si vzít ven tento papír a doplňovat na procházce, co jste viděli. Je na vás jestli si na to vyčleníte jednu procházku nebo si na vyplnění necháte celou zimu. Případně si o obrázcích můžete třeba jenom vyprávět.

Zimni-aktivityStáhnout
15 ledna, 2023
0 FacebookTwitterPinterestEmail
O mně

2021

by Lucc 1 ledna, 2022

Další rok za námi. Neskutečné jak to letí. Přijde mi, že s příchodem koronaviru jsou si ty roky dost podobné. Zima špatné, jaro a léto ujde a pak zase na podzim a zimu jsme zalezlí doma a bojíme se vylézt. Tento rok byl takový hořkosladký. Zažili jsme úžasné věci a stejně tak i dost hrozné momenty. Druhou polovinu roku by mi ale určitě nevadilo zopakovat. 

Vzhledem k tomu, že většinu času trávíme jen tak ve třech, vlastně se toho ani moc nedělo. Ale je úplně úžasné, jak se Tedík v průběhu roku změnil a vyrostl. Tohle byl asi ten nejzásadnější rok, protože začal chodit i mluvit. Pro život dost podstatná věc. A hezky se to bude pamatovat, protože s chozením začal na začátku roku a s mluvením zase v polovině. 

V únoru jsem začala další etapu a otevřela kapitolu 28 mého života. Je to šílený upřímně, protože jsem si vždycky dřív říkala, jak se asi člověk vnitřně změní, když mu bude 18 a pak 20, 30. A ve finále se mění jen zevnějšek a jinak jsme uvnitř pořád stejný děti. Na 28 si rozhodně nepřipadám a když občas vidím ve filmech lidi, kterým je třeba o pět let míň úplně si říkám, že oproti nim vypadám jako malá holka. 

Duben byl pro nás neskutečně krásný měsíc, protože jsme zjistili, že jsem těhotná. Měli jsme určité obavy z toho, jak to Tedík zvládne. Ale těšili jsme se na to, že budeme čtyři, že to bude slušná jízda. V červnu jsme jeli na naší první letní dovolenou k moři na Kos, do Řecka. Bylo to zvláštní. Alespoň pro nás, protože běžně netrávíme dovolené v hotelových resortech a navíc s korona opatřeními to bylo celé takové zvláštní, jiné. Když jsme se vrátili, čekala mě návštěva u doktorky, na kterou jsem se moc těšila. 

A čekala mě zpráva, kterou nikdo nechce slyšet. Absolutně jsme s něčím takovým nepočítali a v životě by nás nenapadlo, že se to může stát právě nám. O miminko jsme přišli. Zamlklé těhotenství v 11. týdnu. A tím jsme přišli částečně i o radost ze života. Rádi byste věřili lidem kolem vás, že to zase bude dobrý a že máme přece Tedíka a že je dobře, že jsme o miminko přišli teď a ne až se narodí. Jenže co si budeme, žádná rada a slova útěchy vám stejně nepomůžou a musíte si to nějak vnitřně zpracovat sami. Věřila jsem, že nám to příště vyjde a všechno bude v pořádku, na druhou stranu se ale najednou bojíte úplně všeho. Najednou řešíte, jestli jíst to či ono, jestli dělat tohle nebo je to nebezpečný a nikdo vám neřekne, proč to zrovna vám nevyšlo a co dělat, aby se to příště nestalo. Teď mi to přijde vlastně hrozný, že jsem si myslela, že to že budeme mít zdravé miminko je samozřejmost. Fakt je to celý jeden velký zázrak a štěstí. Taky zjistíte kolik lidí kolem vás si něčím podobným prošlo a vy jste o tom neměli ani tušení. 

V červenci  jsem šla na revizi dělohy, což pro nás znamenalo konec s chozením do bazénu, klidový režim, takže stopka cvičení. Dočkala jsem se ale očkování proti kovidu a vyrazila jsem na výlet autem do kina s Áďou do Jihlavy. To bylo poprvé, co jsme si takhle samy vyrazily a navíc jsem jela takhle daleko autem sama. Taky jsme si užili první a poslední stanování – to byl docela fail, protože celou noc šíleně pršelo, my se málo oblékli a pak jsme byli dva týdny nemocní. 

Srpen jako obvykle měsíc svateb. Provdaly se nám Any a Zuza. My jsme s Ondrou oslavili osm let spolu a 1 rok jako manželé. Tedík se šíleně rozmluvil, začal se učit barvy a celkově už je to s ním neskutečně jiné než na začátku roku. Navíc dostal od dědečka novou postýlku a už chce spát sám. 

V září přijela za námi Anetka z Anglie. Konečně! Vyrazili jsme na dovolenou do Itálie a užili si super roadtrip. Tedík oslavil 2 roky! Nechápu, že tady s námi je už tak dlouho. Opravdu věřte tomu, že s dětmi ten život utíká opravdu rychle. Oproti prvním narozeninám jsme tentokrát narozeniny oslavili. Kovid nám tentokrát dopřál klid. A 13. září jsem zjistili, že jsem potřetí těhotná! Vůbec nejsem schopná popsat, jak šťastní jsme. Vážím si toho, vážím si každé chvilky a obávám se každého ultrazvuku. I když se můžu tvářit, že to v sobě nemám, strach v sobě mám. Zajímalo by mě jestli existuje na světě někdo, kdo si prošel potratem a pak se nebál, že se to zase pokazí. 

A nakonec, v prosinci jsem zažila další svoji prvotinu – první bouračka. Jsem zvědavá, kdy si zase sednu za volant. Tedík už zná snad všechny zvířata, zeleninu, ovoce, povolání, se vším chce pomáhat, má neskutečně vtipný hlášky a je to ten nejlepší parťák. Hodně často na sebe s Ondrou koukáme a říkáme si, čím jsme si ho zasloužili. Bude to báječný malý bráška! A na Vánoce jsme zjistili, co budeme mít, což tak hezky završilo tenhle zvláštní, těžký i krásný rok. Tedík už Vánoce vnímal trošku víc a bylo krásný ho pozorovat. I přes naše snahy byl dárky zahlcený, skoro si říkáme jestli mu to nerozdělit do celého roku. Rozdělával jeden za druhým a i když dostal čokoládu, kterou chtěl, hned jí hodil za sebe a vrhal se do dalšího rozbalování.


Jako vždy jsem si předchozí rok stanovila nějaká předsevzetí,plány a cíle. První část roku se vždycky snažím a pak už asi vnitřně zase čekám na to až přijde další rok, abych mohla začít znovu. A jak to dopadlo s mými plány?

  • navštívit Anetku a Calluma v Anglii a jet do Harry Potter studia / NESPLNĚNO
  • jet k moři / SPLNĚNO a to rovnou dvakrát
  • navštívit Any, Marka a Marečka / SPLNĚNO
  • konečně vidět malou Eli / SPLNĚNO
  • více se vídat s rodinou / SPLNĚNO
  • cvičit a běhat / do dubna SPLNĚNO, pak nic, nic a nic
  • trávit čas s Tedíkem smysluplně / SPLNĚNO
  • uspořádat další kolo Prostřena / NESPLNĚNO
  • jet na nějaký menší výlet jen s Ondrou / NESPLNĚNO
  • konečně bych chtěla dodržovat pitný režim a jíst zdravě / NESPLNĚNO
  • naučit se říkat ne / NESPLNĚNO
  • nedělat věci jenom pro to, že bych měla / SPLNĚNO
  • neřešit, co si o mých činech myslí ostatní / NESPLNĚNO

Pro rok 2022 nemám žádné extra velké nebo jiné plány než v předchozích letech. Určitě bych tento rok, ale chtěla věnovat sobě a svojí rodině. 

  • zvládnout porod a mít zdravé miminko, 
  • nesoudit lidi a míň řešit, co dělají ostatní jinak,
  • předělat pokojíček, 
  • psychicky zvládnout Tedíkův start ve školce a perfektně ho na to připravit,
  • být tou nejlepší mámou pro naše děti a skvělou manželkou, 
  • užívat si čas s lidmi, které mám ráda a kteří mi přináší radost do života, 
  • našetřit na nové auto, 
  • opět sednout za volant a nebát se řízení, 
  • užívat si našeho života ve čtyřech, 
  • dostat se po porodu do formy,
  • vážit si každé maličkosti a každý den se na něco těšit. 

Nepochybuji o tom, že rok 2022 bude boží, protože dvojky! Vždycky jsem se na tenhle rok těšila a už je tady. Jsem zvědavá, co nám přinese a neskutečně se těším na to, jaký bude náš život ve čtyřech. 

Ať je váš rok 2022 úžasný! Jste zdraví a šťastní. Ale hlavně, ať máte z vašeho života radost. 

Máte pro tento rok nějaké cíle nebo předsevzetí?

1 ledna, 2022
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Cestování

Náš roadtrip: od Říma po Pisu

by Lucc 17 listopadu, 2021

Aneb naše putování Toskánskem, ke kterému jsme přidali hlavní město Itálie, Řím. V červnu jsme byli v Řecku a týdenní polehávání u moře na hotelu s all-inclusive programem nijak zvlášť nesplňovalo naši představu o pořádné dovolené. Úplně spontánně jsme se s Ondrou domluvili, že v září podnikneme výlet do Itálie a já tak mohla začít plánovat. Do Toskánska jsem se chtěla podívat už dlouho. V Itálii jsem byla milionkrát, ale ani jednou na západním pobřeží, takže jsem sice navštívila Benátky, měla projetý poloostrov Gargáno a vyšla jsem na Vesuv, ale utekly mi města jako Pisa, Řím nebo Florencie. Tak jsme to chtěli tentokrát změnit. Toskánsko je destinace, kterou doporučujeme všema deseti!

V tomto článku najdete info o tom, jaká města jsme navštívili, co jsme v nich viděli, jak se nám cestovalo s téměř dvouletým prckem, co sbalit do lékárničky a spoustu fotek a tipů z našich cest. Tak buckle up a jdeme na to!

Naše italská sestava

DOPRAVA

Letenky jsme kupovali zhruba měsíc dopředu, ale vzhledem k tomu, že jsme odjížděli v termínu 17. – 26. 9. nebyly ceny nijak vysoké. Právě naopak! Cesta domů z Pisy do Prahy nás každého vyšla na 10 euro. No, neber to! Letenky jsme kupovali přes Ryanair, protože jsme tam měli nevyužitý voucher z naší neuskutečněné cesty do Anglie. (Hned sem rovnou vložím tip, že pokud cestujete s dětmi mladšími než dva roky, letí pouze za nějaký menší servisní poplatek a ne za plnou cenu.) Myslím, že i kdybychom tam neměli voucher pravděpodobně bychom letěli asi právě s nimi. Zatím jsme neměli žádný problém.

Teď už v Ryanairu a dalších společnostech platí, že neuznávají letenky nakoupené na Kiwi, ale kdybyste přece jenom chtěli přes nějaké takové servery, které vám údajně ušetří peníze, něco kupovat, nedělejte to. Dvakrát jsem přes ně kupovala letenky a dvakrát jsem se ničeho nedohádala. Kdyby to se mnou podruhé neřešil už samotný Ryanair, tak se fakt zblázním. Takže Kiwi je velký no go! To jen tak pro ujasnění hned na začátek.

Teď to asi bude znít trošku jako reklama na Ryanair, ale líbí se mi, že je to všechno přehledný a nabízejí vám nejenom letenky, ale také pronájem auta nebo ubytování. Pokud se nechcete obtěžovat s hledáním přes Booking nebo Airbnb, což jsme využili my, určitě bych neváhala a zkusila to přes jejich oficiální stránky.

My jsme si tentokrát přes Ryanair zařizovali poprvé pronájem auta. Nebyli jsme si ze začátku jistý, jestli to vůbec půjde pronajmout v jednom městě a vrátit v jiném, ale nakonec to přesně takhle šlo. Pokud cestujete s dítětem, platíte extra za autosedačku, pokud se s ní netáhnete už z domu. A taky se platí právě za to vrácení v jiném městě. Za sedačku a vrácení jsme platili 151 euro a pronájem auta nás vyšel na zhruba 12 000,- včetně pojištění.

K pronájmu mají různé typy aut. Je jich tam opravdu hodně. Ve finále se vám ale může stát, stejně jako nám, že vám místo Volkswagen Golf dají Fiat 500XL. Nakonec nám ale přišlo, že to snad bylo lepší než kdybychom dostali ten Golf. Teda takhle…auto jede mizerně, ale to pouštění hudby bylo boží!

Náplň života: vylézt na každé zábradlí, zasednout každý patník a lehnout si na každé schody

CESTOVÁNÍ S DĚTMI

Dříve než se vrhnu na samotné popsání našich zážitků, chtěla bych tady mít odstavec i pro rodiče, kteří chtějí se svými dětmi cestovat. Přijde mi škoda, že se někteří rodiče rozhodnou, že to s dětmi nemá cenu a že budou cestovat až z toho děti něco budou mít.

Nás naši brali odmalička všude a bylo to úžasný! Neříkám, že si z toho vždycky něco pamatuju, protože většinou bych bez fotek vůbec nevěděla, že jsme někde byli, ale moc se mi líbí, že jsme byly s Anetkou všeho součástí. Takový to, že prostě život rodičů a jejich vášeň neskončí pořízením si dítěte, ale pokračujete dál a děti v tom jedou s vámi. Chceme našim dětem ukázat svět a není nač čekat. Takže pokud někdo váháte a nevíte jestli do toho jít, my říkáme: STOJÍ TO ZA TO!

Každé dítě je samozřejmě jiné. My máme obrovské štěstí v tom, že Tedíka cestování baví, když je unavený, vydrží v nosítku a dá se docela dobře zabavit. Pokud máte děti, které nebaví dlouhé cesty autem nebo vlakem, pravděpodobně bude samozřejmě těžší s nimi vyjít, každopádně to chce určitě zkusit. Velkou výhodou je pokud mámy ještě kojí, to je v letadle dost super, protože u toho děti třeba usnou a nemusíte řešit vůbec žádnou zábavu nebo to je taky skvělý fígl na to, jak se vyhnout bolavým ouškům.

Důležité je taky vyzkoumat, jestli vaše děti (mluvím spíš o menším dětech, které toho tolik nenachodí) vydrží v nosítku nebo potřebují kočárek. Jsou děti, které jsou na nosítko zvyklé, jako třeba náš Tedík a není problém si ho s sebou všude vzít a v případě potřeby ho využít. Je skladné a lehké, takže značka ideál.

Pak jsou ale děti, které nikdy nošené nebyly, mají rády kočárky a tam je potřeba určitě popřemýšlet o tom, že s sebou kočárek budete brát a budete tomu přizpůsobovat vaši dovolenou. Nezapomeňte, že na letištích už není možnost si kočárky nebo kufry zabalit do fólie, takže to musíte mít už z domu nebo se dopředu smířit s tím, že se vám kočárek třeba poničí. Asi bych zvažovala koupi nějakého menšího skladného kočárku na bazaru, protože běžně máme pro normální ježdění spíš větší kočárky a ty vám při cestování s dětmi budou akorát na obtíž.

Teď k tomu zabavení. Základ je mít přichystané jídlo a koupenou vodu do letadla. Já měla připravené křupky Teddy od Little Angel, ovocnou kapsičku a sušenku. Pak s sebou vždy, když jdeme ven, ať už do kavárny nebo někam na návštěvu, beru nějaké hry, co vím, že Tedíka baví. Máme velký úspěch se znovu použitelnými samolepkami. Vzhledem k tomu, že se snažíme alespoň nějak myslet na planetu, přijde mi tohle úplně báječný. Navíc můžete s sebou vzít jeden nebo dva sety a lepit znovu a znovu a zase dokola. My máme tyto: https://www.mracekzhracek.cz/nalepky/znovu-pouzitelne-samolepky-zvirata-2/?gclid=CjwKCAjwtfqKBhBoEiwAZuesiMaxSLGqyrcZrrPq5vW3-4duV8Yjjdr2Swm1M-4onhyk89gw9pkSXhoC88cQAvD_BwE. Koupila jsem zvířata a dopravní prostředky. Tedíka to baví fakt extrémně, i sám si u toho je schopný vyhrát třeba hodinu.

Pak máme osvědčené knížky z knihovny. Vždycky před nějakým větším výletem autem nebo někam na dovolenou, tak jdu do knihovny vybrat nějaké knihy, které nejsou moc těžké a lehce se vejdou do batohu, ale budou Tedíka bavit. Vzhledem k tomu, že ho zajímají hlavně zvířata, dopravní prostředky a barvy, vybírám hlavně takové knížky. Na dovolené se nehnul od knihy The Usborne: Big Book of Things to Spot. Přemýšlím, že tu si asi pořídíme i domů, protože tam jsou krásné obrázky nejenom zvířat ale i lidí a zabaví to fakt na dlouho. Pak jsem měla ještě dvě knížky, ale to ho nenadchlo tak, jako právě tato kniha.

Asi úplně největší trhák poslední doby jsou kartičky. Úplně náhodou jsem před dovolenou vytáhla nastřihané kartičky z Můj velký sešit Montessori – Angličtina, které jsem měla připravené na výuku předškoláčků. Je tam spousta obrázků lidí, zvířat, jídla, dopravních prostředků, různých míst a druhů oblečení. Je jich dohromady určitě víc než sto a Tedíka baví si je prohlížet a říkat, co na nich je. Naučil se tak spoustu nových slov a rozšířil svojí slovní zásobu. Dokonce za mnou přišla v jedné restauraci v San Gimignanu paní z Ameriky a ptala se, co to mám, že hned viděla, jak ho to baví a že by to chtěla pro svoje vnoučata.


A teď zpátky k tomu zásadnímu. Kam že jsme se to vlastně vydali?

Na mapce vidíte přes která města a městečka jsme putovali.

Tak hurá do toho! První dva dny v Itálii jsme strávili v Římě. Dohromady jsme měli na celý výlet deset dnů. Doletěli jsme okolo poledne na letiště Ciampino a měli už koupený lístek na autobus do centra Říma. Lístky jsem opět kupovala přes Ryanair a vzhledem k tomu, že tam pak měl někdo problémy s prokázáním toho, jestli mají lístky pravdivé nebo fake, byla jsem za to ráda.

Důležité je dát si pozor na to, abyste od všeho měli nějaký doklad nebo voucher, což mi došlo asi dva dny před odletem. Narychlo jsem sháněla na Ryanairu nějaký doklad k pronájmu auta a na ten autobus. Autobus jsem pak musela jít na ofiko stránky té společnosti a najít si to tam. Zabere to čas, ale nakonec jsme všechno měli ready, i když jsou to vždycky pěkný stresy.

Autobus vás z letiště doveze na Termini Stazione, což je hlavní římské nádraží. Jezdí odsud vlaky i autobusy. My jsme to pak měli k ubytování pouze deset minut pěšky. Ubytování musíme doporučit, protože to bylo boží uvítání v Římě. Moc krásný pokoj, super koupelna a šíleně příjemný hostitel Lorenzo. Bylo to kousek k Termini, odkud jsme se mohli metrem dostat až k Vatikánu. https://www.airbnb.cz/rooms/48192730?source_impression_id=p3_1633635235_4088knM7UbbZfxar

Celé odpoledne a večer jsme strávili ve Vatikánu. Vystoupili jsme na zastávce metra Ottaviano. Odtamtud už je to kousek. Nejdřív jsme museli vyzvednout lístky na prohlídku Sixtinské kaple a Vatikánských muzeí. Kupovala jsem lístky přes Headout. https://www.headout.com/ Jenže přes ně to funguje tak, že musíte jít prvně do jejich prodejny, kde vám za voucher dají lístek a pak až s tím lístkem můžete do Vatikánu, kde vám dají další vstupenku. Crazy proces, ale dali jsme to! Opět doporučení pro vás, pořádně se podívejte, kde Headout sídlí, všechno bude na voucheru. Máte před budovou zazvonit na zvonek, ale nikde není napsaný headout, ale jméno nějaké jiné agentury. Tu jsem si samozřejmě nenapsala, ale byla nad zvonky napsaná, tak to zkuste.

Vatikán můžete navštívit i bez lístku, ale dostanete se pouze na hlavní náměstí, Náměstí sv. Petra. Říkám jenom ale je to neskutečná podívaná. Uvidíte Baziliku sv. Petera v celé své kráse a celkově celé to náměstí je udělané do kruhu a je lemované spoustou sloupů. Všechno, fakt všechno v Římě, nám přišlo neskutečně obrovské. Jsou to stavby vedle, kterých vypadáte jako trpaslíci.

Po obhlédnutí náměstí jsme si říkali, že půjdeme vystoupat na vrchol baziliky. Wow! Jako ta kopule zevnitř? To je tak obrovské, že nemáte slov. Koukáte na lidi dole a přijdou vám úplně jako mravenci. Šílená podívaná. Je škoda, že mají celý vršek zahrazený mříží, ale asi chápu, že nechtějí, aby jim někdo spadnul dolů. Vstup nás vyšel na 10 euro. Jedete nějakou část výtahem, ale pak na vás čeká stejně 320 schodů a to je mazec. Nebo za osm euro si vyšlapete všech 551 schodů sami, což nám přišlo, že radši utratíme ty dvě eura. Schody jsou někdy tak nakřivo, že se vám z toho dělá dost blbě a při představě, že tam zkolabujete by mě dost zajímalo, jak se dostanete zase dolů. Taky mi přijde, že to není dělané pro prostorově výraznější lidi. Je to místy opravdu hodně úzké.

Pohled na náměstí sv. Petra

Po vyšlápnutí nahoru a seběhnutí dolů jsme byli neskutečně vyhladovělí, ale nemohli jsme si ujít baziliku i zevnitř. Všechno je opravdu tak obrovské, že člověk absolutně nechápe, jak to mohl někdo postavit. Nádhera.

Určitě doporučujeme s sebou mít jídlo nejenom pro děti ale i dospělé. Ve Vatikánu je restaurace, kavárna, ale dostanete se tam až po prohlídce Vatikánského muzea, což jsme my měli až večer, takže jsme ještě před návštěvou Sixtinské kaple, zašli na malý sendvič do restaurace hned naproti vstupu do Vatikánského muzea.

Do Vatikánského muzea jdete jiným vchodem než se jde na Náměstí sv. Petra, takže pozor na to. A určitě přijďte včas. Muzeum je plné různých obrazů a tapisérií, které jsou nádherné, ale nás tohle asi nějak moc nebere. Hodně jsme si to užili venku, tam bylo opravdu na co koukat a hlavně při stmívání to byla nádhera. Sixtinská kaple je, nechci se opakovat, ale opět tak neskutečně velká. Akorát než se k ní dostanete, musíte projít galerií Vatikánských muzeí a to už jsme byli úplně vyčerpaní. Tak možná dobrý nápad, nenechávat si Sixtinskou kapli až nakonec vašeho dne.

V Sixtinské kapli se nemůže fotit, mluvit ani natáčet, takže to jak vypadá si musíte najít sami. Jen pro zajímavost: na výšku má 20,7 metru, na šířku 40,9 metru a výmalbou strávil Michelangelo Buonarroti pět let. Vzhledem k tomu, že mě bolelo za krkem zhruba minutu potom, co jsem začala koukat nahoru, absolutně nechápu, jak to Michelangelo zvládnul. Vstup do Sixtinské kaple a muzeí nás vyšel přibližně na 700 korun. Na prohlídku Vatikánu bychom vyčlenili zhruba dvě až tři hodiny. Pokud si zarezervujete pozdní prohlídku, tak počítejte s tím, že večer už nic venku neuvidíte. Ke konci září se stmívá už okolo půl osmé.

Zajímalo mě, jak je Vatikán vlastně financován. Tak jsem zjistila, že funguje jako samostatná jednotka, nezávisle na Itálii. Myslela jsem si, že alespoň nějakou podporu dostává, ale vypadá to, že jí nepotřebuje. Vatikán má příjmy právě ze vstupů, příspěvků věřících a očividně i investuje a vlastní spoustu nemovitostí po celém světě. Dokonce mají vlastní euro, banku i bankomat. Alespoň v tomhle rozhodně nezůstali ve středověku.

Na večeři jsme byli v absolutně báječné restauraci. Doporučujeme na tisíc procent všem, co navštíví Řím, i kdybyste tam měli jet hodinu nebo klidně dvě. Jmenuje se Ristorante Pizzeria Dieci Dodici e 50 a je to úplně luxusní místo. Já na ty jejich Cacio e Pepe těstoviny nezapomenu nikdy a litovali jsme pak následující den, že jsme se tam nevydali zase. Mají tam prý totiž i vynikající pizzy.

Další den jsme strávili celý v Římě a mohli tak projít další památky, které Řím nabízí. V podstatě kamkoliv půjdete, tam na něco narazíte. Všude nějaký kostel, památník nebo ruiny. My jsme si ráno došli na snídani do Molino Bakery Bar and Cucina. Tam jsme poprvé zkusili jejich croissanty plněné krémem. Mňam!

Pak nás čekal dost perný den. Pokud se chystáte do Říma, rozhodně to chce pořádnou obuv a pokrývku hlavy. My jsme byli venku celý den a vraceli se večer, takže jsme byli venku i přes poledne a to teda pražilo neskutečně.

Druhý den jsme hned po snídani jeli objevovat další zajímavosti Říma. Tentokrát jsme jeli autobusem. Mají dost přehledný systém, akorát autobusy nejezdí úplně na čas. Dostanete se ale v podstatě vždy tam, kam chcete. Lístky stojí 1,50 euro na jednu jízdu (100 minut), jenže problém je, že si musíte na koupi lístků myslet. U řidiče se nekupují a když vám to přece jenom umožní, stojí to majlant. Takže zkuste hledat trafiku/tabák nebo je kupte v metru. Lístky totiž platí jak na metro tak autobusy. Lepší jich mít víc do zásoby než abyste jako my, pak narychlo sháněli lístky nebo se spolehnout na pěškobus.

Na půl dvanáctou jsme měli domluvené Koloseum, takže jsme věděli, že po snídani máme pár hodin na prozkoumávání jiných krás Říma. Nejdřív jsme jeli k Fontáně di Trevi. To je tak nádherná stavba. Člověk by ani nečekal, že mezi domy najde něco tak obrovského a nádherného. Přišli jsme relativně brzy, ale i tak tam byla spousta lidí. Obdivovat ten skvost, ale můžete samozřejmě i z dálky. Hned u fontány mají moc dobrou zmrzlinu: Don Nino. Pobočku mají i ve Florencii a zmrzlinu mají teda opravdu super!

Od fontány jsme se vydali podívat na parlament, kde se očividně něco dělo, protože všude byli vojáci a politici v oblecích. Viděli jsme také Tempio di Adriano, což je pozůstatek chrámu. V podstatě 11 neskutečně vysokých sloupů, které momentálně tvoří takové pěkné průčelí římské burzy. Poté na nás čekal Pantheon a nádherné náměstí Navona. To si myslím, že byste si určitě neměli nechat ujít! Ideálně si na to i vyčleňte víc času a můžete tam zajít na jídlo nebo kafe.

Fontana di Trevi
Pantheon
Náměstí Navona

Koloseum. Byli jsme absolutně fascinovaný tím, jak je to velký. Jako hlavně je to postavené z takových extrémně malých cihliček. Nechápu, jak to postavili. Koloseum se stavělo zhruba deset let a byly v něm pořádány gladiátorské zápasy. Jako ta představa, že tam reálně umíraly stovky lidí a 50 000 lidí nad tím jásalo, divný a hrůzostrašný.

Mohli byste tam strávit celý den, pokud byste si chtěli přečíst každou tabuli, kterou tam mají, ale my jsme si to spíš tak v klidu prošli. Zrovna jsme zase zarezervovali čas na poledne, takže jako perfektní čas na to zavřít se do Kolosea, kde jsi pořád vystavený slunci. Historie na vás ale sálá z každého rohu a vy to prostě chcete všechno vidět. Zrovna u Kolosea bylo docela dost lidí, ale třeba ten předchozí den ve Vatikánu to bylo úplně v pohodě a téměř nikoho jste nepotkali.

Po prohlídce Kolosea jsme se vydali na oběd do restaurace Coming out. Nejsme si úplně jistí jestli můžeme doporučit, nebyli jsme z toho 100% nadšení, ale tak 80% bychom asi dali a zasytili jsme se hezky. Každopádně úplně luxusní pohoštění to tedy nebylo.

Oběd nás posílil, takže jsme se mohli podívat na tzv Forum Romanum a Palatin. Na tohle byste si mohli vyčlenit klidně celý den. Doporučujeme vyjít buď brzy ráno nebo spíš později odpoledne. Nejste v podstatě schopní se nikde v tom prostranství schovat. Tento komplex byl dříve centrem veřejného života v Římě. Najdete tam trosky různých budov. Právě zde se konaly různé soudy, volby, trhy a stálo zde i několik chrámů. Je to obrovské prostranství. Je dost těžké si představit, že tady kdysi dávno opravdu stály tak majestátní budovy. Když byl v roce 44 před naším letopočtem zavražděn Julius Caesar, byl převezen právě do Forum Romanum, kde bylo jeho tělo spáleno.

Potom jsme si blbečci říkali, jak si v pohodě dojdeme k další památce. Po celodenním chození a ještě to chození z předchozího dne, no, nebudu lhát, že jsme všichni brečeli, že už to chceme mít za sebou. Jako naschvál nikde autobus, my teda mimochodem bez lístku, takže by nám to k ničemu nebylo, ale dost jsme se ten den těšili domů. Než jsme došli k Památníku Viktora Emanuela II. byli jsme úplně mrtví. A to jsme měli za sebou ještě schody ke Kapitolu. Docela jsem se modlila, aby se k památníku nedalo dojít až nahoru. No, a moje prosby byly vyslyšeny, takže nám úplně před nosem zavřeli bránu. Už se začalo dost stmívat, my neskutečně vyčerpaní, takže jsme našli restauraci, najedli se a vyrazili zpátky ‘domů’.

Památník Viktora Emanuela II.

Třetí den našeho putování jsme si dali pomalý rozjezd. Ráno jsme si zase zašli na snídani, v klidu jsme se pobalili a vyrazili na letiště. Jeli jsme autobusem z Termini stanice. Lístek si můžete koupit u řidiče. Pokud si chcete v Římě pronajmout auto, musíte využít bus shuttle zdarma, který vás doveze přesně k půjčovně aut. Pozor na to, že jsou v Římě dvě letiště!

Nás čekali Saturnia termály a pak přesun na další ubytování v Principina di Mare. Saturnia jsou přírodní horké termály, kterých si můžete užít i zdarma. Není to úplně komfortní, co se toalet nebo jídla týče, ale na pár hodin se to přežít dá. Z obrázků máte představu, jak je to tam nádherný a skvělý a nikde nikdo. A pak úplně koukáte, jaká spousta lidí tam je a chvilku trvá než si zvyknete na zápach vody. Ale je to nádhera, to zase jo. Je neskutečné, co dokáže příroda vykouzlit. Tedíkovi se termály líbily hodně, protože voda byla příjemně teplá. Zrovna nám ten den docela foukalo, tak to bylo krásné se tam vyhřívat. Ale dovedu si představit, že když by zrovna bylo třicet stupňů, tak by to asi bylo dost šílené.

Třetí den jsme přespali tady: https://www.airbnb.cz/rooms/11172812?source_impression_id=p3_1635268050_Ua9fwHH8ksG6Kv%2Bx. Ubytování můžeme doporučit. Další den jsme měli moře hned za rohem. Jsem moc ráda, že jsme k moři jeli. Já měla naplánované spíš vnitrozemí, ale nechala jsem se přemluvit. Moře v Principina di Mare bylo úžasné! Přesně podle mého gusta. Obrovské vlny a bylo i teplé! Kolem poledne jsme se pak přesunuli zase dál.

Jeli jsme do Montepulciana přes vinařskou oblast Val d´Orcia. Pokud jste zapálení vinaři, určitě bych využila možnost ochutnávky vína v některém z vinařství. Nabízí k tomu většinou i ochutnávku sýrů a někde i ukazují, jak se víno vyrábí. My jsme na to neměli úplně čas, takže jsme si oblast jen projeli. Je to neskutečná nádhera. Je to přesně to Toskánsko, které vídáte na fotkách.

Další krásné město na naší cestě: Montepulciano. Než jsme se vydali do Montepulciana, potkali jsme na cestě nádherné městečko Montalcino. A pokud budete mít víc času, určitě si vyhraďte čas i na městečko Pienza. Montalcino jsme si jen tak lehce prošli, zašli na kávu a zase vyrazili na cestu. Ty výhledy! Wow!

Tady jsme koupili suvenýry.
Latté se v Itálii připravuje úplně jinak než u nás. Takže pokud čekáte pomale půl litr horkého mléka a shot kafe, budete nepříjemně překvapení. Dostanete maličkou skleničku, která je spíš kávová než mléčná. Pro milovníky kafe asi to pravé, ale já na latté miluju právě to mléko a tak se mi to úplně nepozdávalo. Jo a taky pozor na italštinu, latté znamená mléko, takže pokud chcete kafe je potřeba to říct celé jako cafe latte.

V Montelpulcianu jsme měli jedno z nejkrásnějších ubytování. https://www.airbnb.cz/rooms/50737192?source_impression_id=p3_1635269218_HJ9u90CTAbFzIxJO&guests=1&adults=1 Celý byt jen pro nás, kousíček do centra a byt opravdu suprově vybavený. Dovedu si představit, že kdyby se v Montepulcianu dalo strávit více času, mohli bychom tam úplně v pohodě bydlet třeba týden. Montepulciano ale úplně nějaké extra možnosti nenabízí. Všechna středověká městečka vypadají podobně, jdete do kopce, dojdete do centra, pár restaurací a výhled, jinak nic moc. Takže jeden den nám na město úplně stačilo. Viděli jsme ho jak za tmy, tak za dne.

Jestli jsme si ve městě něco vážně užili, bylo to jídlo. Na hlavním náměstí v podstatě nic moc nenajdete, ale objevili jsme dvě úžasné restaurace. Obě dvě restaurace jsme navštívili a byly absolutně super a jsou hned vedle sebe. Bistrot del Tribunale a Enoteca la Dolce Vita. Do té druhé se večer v podstatě nedostanete, venku čekalo vždycky aspoň pět lidí než se uvolní místa. Takže jsme zašli na oběd a to mají volněji. I vegetariáni se skvěle nají.

Určitě must see! Kavárna s nádherným výhledem z terasy a úplně úžasná nabídka jídla a pití.

CAFFÉ POLIZIANO – Tam prostě musíte! Mají tam neskutečnou nabídku, boží výhled a docela slušné ceny. Paráda!

Další den jsme opět na cestě a cestou jsme potkali nádhernou mlynárnu Mulino Val d´Orcia. Koupili jsme si tam mouku a víno typické pro Montepulciano (Vino Nobile). Hned u mlynárny je i restaurace, kde dělají pokrmy z jejich vlastní mouky. My jsme napoprvé odjeli, protože nás to nenapadlo a když jsme se vrátili, zjistili jsme, že mají otevřeno jen přes oběd.

Po obědě jsme dorazili do naší další destinace San Gimignano. Teda město krásné, ale jak mě sežrali na ubytování komáři, to všechny zážitky dostatečně přebilo. Měli jsme nádherné ubytování ve vile s bazénem, ale byli jsme tam ani ne pět minut a já měla snad dvacet štípanců. Přišlo nám, že čím výš jsme jeli, tím víc bylo komárů a podobné havětě a stejně tak bylo i víc chladno.

Ubytování bylo moc pěkné, ale bez kuchyně, takže opravdu spíš na jednu noc a zase jet dál. https://www.airbnb.cz/rooms/25305946?source_impression_id=p3_1635273916_qnzYhHZmpy6UXu68

San Gimignano je nádherné město. Z dálky i uvnitř. Je odtamtud nádherný výhled a kamkoliv se vydáte, dýchne to na vás úžasnou atmosféru. Pokud dojdete před západem, můžete vylézt na vyhlídkovou věž a užít si výhled. Je tam také spousta restaurací a dokonce i pár vináren s neskutečným výhledem na to pravé Toskánsko. Jako v každém městečku na vás dýchne středověk a najdete tam spoustu obchodů se sýry, čokoládou nebo s produkty z levandule.

Ve městě mají prý nejlepší zmrzlinu v Itálii (nebo dokonce na světě). Jmenuje se Gelateria Dondoli. My jsme jí nezkusili, ale všichni nám to doporučovali a tak doporučujeme dál.

Pokud si chcete prohlédnout město a okolí opravdu z výšky, můžete vylézt na hlavní věž za zhruba šest euro. Není to ale pro každého. My jsme k věži přišli zrovna, když tam zachraňovali paní, která si pravděpodobně po cestě nahoru nebo dolů zlomila nohu a přijely tři auta hasičů a teda dalo jim zabrat dostat jí dolů. Za výhled to ale stojí, tak toho využijte. Nebo můžete jen bloumat po městě, užívat si atmosféru a tak hezky po italsku relaxovat, nejlépe se sklenkou vína v ruce a kusem pizzy v druhé.

A hurá do další destinace. Cestou do Florencie, kam jsme mířili, jsou další úžasná města a městečka: Lajatico, Greve, Chiocchio a Montefioralle. My jsme jeli rovnou do Florencie a cestou si užívali krásy dalšího vinařského regionu Chianti. Objevili jsme neskutečnou restauraci: Osteria Alla Piazza u městečka Castellina in Chianti. Vegetarián se nají leda kombinací různých příloh a předkrmů, ale masožravci se najedli báječně. Restaurace se specializuje hlavně na zvěřinu.

Florencie je neskutečná! Tam by se dal strávit týden, dva, klidně měsíc a pořád by bylo, co objevovat. Pořád byste nacházeli nové uličky, které vás okouzlí, zkoušeli nové restaurace a kavárny. Shodli jsme se, že bychom možná raději vyjeli do Florencie než do Říma. Florencie je taková míň rušná, čistá.

Velmi oblíbený bar hned v centru, super ceny.

To je taková krása! Já se budu asi milionkrát opakovat, ale jako tohle je úplně neskutečný skvost. Kdo to stavěl a jak je možný, že to stojí a že je to tak obrovské a tak nádherné. Opravdu neskutečné! Můžete se jít podívat i dovniř katedrály Santa Maria del Fiore. Musíte si dopředu koupit lístky a jdete přednostně nebo můžete jít dovnitř zdarma ale vyčkat si obří frontu, která je v podstatě po celém obvodu katedrály.

My jsme si radši sedli do kavárny u kavárny. Je to pobočka zmrzlinářství, které jsme navštívili už v Římě: Don Nino. Tady mají takové speciální pistáciové speciality. Můžete si dát zmrzlinu v pistáciovém kornoutu nebo kafe ve sleničce zdobené pistácií a pistáciovým krémem. Mají obrovskou nabídku makronek a různých crossaintů. Stručně a výstižně ráj pro všechny sladkomilce. A asi nemusím připomínat, že máte úžasná místa hned vedle katedrály.

První den jsme prozkoumali Florencii na levé straně řeky Arno (tedy strana, kde najdete Katedrálu Santa Maria del Fiore). V podstatě se dá říct, že kamkoliv jdete, tam narazíte na nějaký kostel, muzeum nebo galerii. Zrovna ve Florencii jsme měli pocit, že není nutné jít památku po památce, ale spíš si ho tak projít a užít si ho naplno.

Most Vecchio – tento most je dominantou města, i dnes slouží obchodníkům, ale je to spíš taková Pařížská ulice, samé drahé hodinky nebo šperky
Nejlepší pizza ve městě: Gusta Pizza na Via Maggio a za nás taky nejlepší pizza za náš celý trip

Druhý den jsme se zase vrhli na objevování druhé strany města. Z našeho ubytování jsme se lehce všude dostali: https://www.airbnb.cz/rooms/41700254?source_impression_id=p3_1637081228_%2BoglKx%2FgrDNZ2v0p. V centru za patnáct minut a byt plně vybavený. Byla tam i pračka, plně vybavená kuchyň. Na delší pobyt ve Florencii velmi doporučujeme!

Co za nás rozhodně stojí za návštěvu jsou zahrady Giardino di Boboli. Je to zpoplatněné (10 euro za dospělého), ale stojí to za všechny peníze. Jestli hledáte klidné místo na relax, piknik, to je přesně místo, které hledáte. V zahradách najdete různé fontány, spoustu stromů, kopců a míst s výhledem na celou Florencii. Součástí zahrad je i tzv. Neptunova fontána, která nás teda naživo nijak nenadchla, ale jako celek je tento komplex neskutečný!

V zahradách můžete strávit klidně půl dne, záleží kolik jste si s sebou vzali jídla. Vedle zahrad pak máte hned nejlepší pizzu ve městě: Gusta Pizza a úžasnou zmrzlinu: La Sorbettiera. Určitě vyzkoušejte kombinaci mléčné a čokoládové zmrzliny. Lepší jste nejedli.

Je určitě spousta dalších věcí, které byste mohli ve Florencii vidět. Mimo jiné je tady v jedné z galerií i Socha Davida. Ta nás sice lákala, ale další galerie nebo muzeum jsme po návštěvě Vatikánských muzeí zavrhli.

Na závěr dne musíte vyjít na západ slunce na Piazzale Michelangelo. Vyjděte už třeba v pět, abyste měli krásná místa. O tomhle skvostu totiž ví snad všichni, takže to napadne asi další milion lidí a pak se s nimi hádat o kousek výhledu asi úplně nechcete.

Už se nám to krátí! Poslední dva dny a konec výletu. Naše poslední destinace byli města Pisa a Lucca. Kdybychom věděli, co nás čeká, určitě bychom vypustili druhé z měst a to první nám stačilo vidět jenom jednou. Na obě města vám stačí zhruba půl dne a tak jsme si to tak rozvrhli i my.

Nejprve jsme cestou z Florencie jeli do města Lucca. Problém byl, že jsme předtím viděli film Luca a mysleli si, že je Lucca předlohou pro to animované město. Což překvapivě tak nebylo a my jsme čekali kopcovité město plné barevných domečků s výhledem na moře a dočkali se toho nejvíc placatého města na světě, kde sice můžete celý den bloudit uličkami, protože tam mají úplný labyrint, ale jinak je to takový průměr. Takže za nás spíš takové zklamání závěrečné.

Největší dominantou Lucca je kruhovité náměstí s restauracemi, obchody se suvenýry a kavárnami. To je asi jediná věc, která stála za návštěvu a co se týká města Pisa, je to dost podobné. Jediné, co z celého města stojí za návštěvu je hlavní náměstí, kde najdete světoznámou Šikmou věž. Nedovedu si představit, že bychom jeli v sezóně, protože tam bylo i tak obrovské množství lidí a všichni si chtějí ulovit tu svojí trendy fotku.

Tady jsme se v Pise dobře najedli.

A další den vrátit auto a hurá na letiště. Bylo to náročné ale stálo to za to. Jsme rádi, že jsme to absolvovali. Taky jsme vděční za to, že to Tedík tak skvěle zvládnul a nemuseli jsme platit nic extra za auto, toho jsme se báli hodně. Děkujeme Monče za fotky!

Jinak, co se týká nějakého vyčíslení za dva dospělé:

  • ubytování: 14 600,-
  • auto: 12 000,-
  • letenky: 5800,-
  • jídlo radši nepočítám.

Pokud jste taky dobrodružné duše a roadtrip po Itálii vás nadchnul, budu moc ráda za fotky z vašich cest nebo doporučení na další trip. Na úplný závěr ještě přidávám seznam všeho, co jsme s sebou vezli v lékarničce jak pro dospělé, tak děti a užitečné tipy. Může se hodit. A teď už opravdu: Arrivederci!

LÉKÁRNIČKA – co s sebou na cesty pro děti a dospělé?

PRO DĚTI

  • rukavice
  • nůžky
  • gel po štípnutí (to nás zachránilo extrémně!)
  • hygienický gel (must have)
  • opalovací krém (my používáme přírodní Butterbean Organica)
  • dezinfekce, co nepálí (máme Detol)
  • teploměr
  • Zyrtec kapky
  • mořská voda (rýma)
  • nůžky na nehty
  • Paralen a Nurofen čípky
  • pinzeta
  • náplasti
  • roztok do nosu
  • Prospan (kašel)

PRO DOSPĚLÉ

  • aktivní uhlí
  • Mucosolvan (kašel)
  • obvaz a obinadlo
  • Otrivin a Nasivin (rýma)
  • teploměr
  • Orofar a Larymed (bolest v krku)
  • Coldrex (nachlazení)
  • Bepanthen
  • Voltaren
  • Paralen, Ibuprofen
  • Analergin
  • Sinupret
  • nůžky na nehty
  • náplasti
  • Hemagel
  • Ophthalmo-Septonex

UŽITEČNÉ TIPY:

  • pokud se chystáte do Florencie, sledujte na Instagramu kacierose (Američanka, která nyní žije v Itálii a dává spoustu tipů na to, kam na jídlo nebo na zmrzlinu, na výlety po Itálii)
  • v obchodech se ovoce a zelenina nabírá vždy v rukavicích a dává do sáčků
  • hodí se fráze:
    • Dove e … ? (Kde je …?)
    • Come ti chiami? (Jak se jmenuješ?)
    • Prego. (Prosím.)
    • Grazie. (Děkuji.)
    • číslovky a slovíčko biglietti (lístky/vstupenky)
    • Scusa. (Promiňte.)
    • Signor. Signora. (Pane. Paní.)
17 listopadu, 2021
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Knihy

Stojí za přečtení vol. 1

by Lucc 29 července, 2021

Tento rok se zase trošku víc snažím zaměřit na čtení a docela se mi to daří. Už to samozřejmě nejde tak rychle, že přečtu knihu o 500 stránkách denně, ale to je holt mateřství. Čtu taky knížky o výchově (ty sem pak taky přidám), ale většinou sáhnu spíš po nějaké fikci. Detektivkám se teď vyhýbám, ale v seznamu najdete i tak super kousky. Romanťárny i thrillery. Vřele doporučuji! Tak hurá do čtení.

HOTÝLEK NA ISLANDU

Julie Caplin

Další počin Julie Caplin. Tentokrát se nacházíme na Islandu, což je zaručeně místo, kam bych se chtěla jednou podívat. Možná i proto jsem dala Caplin znovu šanci a začetla se do dalšího příběhu z její série.

Kniha je (jak už je u Caplin známo) dost předvídatelná už od začátku, ale je to šíleně milá knížka, vhodná na zimu, kdy si ležíte v posteli, usrkáváte čaj a užíváte si volna nebo báječná volba na letní dovolenou.

Skvělá oddechovka, která vypráví o tom, jak to na Islandu vypadá. Hlavní hrdinka Lucy se vydává na Island tak trošku z donucení a vůbec netuší do čeho jde. Měla by postavit na nohy jeden z islandských hotelů. Samozřejmě nechybí ani romantická zápletka, která v příbězích Caplin nikdy nechybí a celý příběh hezky doplní.

HODINKY OD AŠERA

Zuzana Dostálová

Je to krásný příběh o lásce a životě. Je to hodně reálný, plný bolesti a problémů, ale taky radosti ze života a naděje. Věřím tomu, že spousta lidí se v příběhu najde a bude se mu moc líbit. Já jsem jí dostala darem a i když se na první pohled nezdá býti vhodnou volbou, byla jsem nadšená.

Víc bych teď chtěla číst české autory, najdou se mezi nimi fakt velmi dobří spisovatelé a spisovatelky. Hodinky do Ašera ukazují životní příběh Karla a Heleny, kteří mají sen a obětují pro něj téměř všechno.

Co všechno se povede, jaké překážky budou muset zvládnout přejít a jak to celé nakonec dopadne, se dozvíte uvnitř knihy. Řekla bych, že je to určitě četba spíš pro starší obecenstvo, třeba někoho, kdo se v životě hledá, poznává dospělácký svět.

VYHNÁNÍ GERTY SCHNIRCH

Kateřina Tučková

Tahle knížka je tak hrozná. Ale neskutečně! Nechápejte mě špatně, ne hrozná ve smyslu hrozně napsaná, ale hrozná (spíš odporná) svým obsahem. Odsun německých občanů po 2. Světové válce a těžký život Gerty Schnirch, česko-německé občanky, která vlastně ve výsledku nepatřila nikam a všude s ní opovrhovali. Pak “krásné” vylíčení komunismu.

Neskutečně silná témata. Už jsem o tom ledacos četla a stejně jsem neustále překvapená tou mírou nenávisti, kterou v sobě lidé najdou, že takhle dokážou ubližovat nevinným a vůbec, prostě ubližovat lidem. Úplně jsem teď naplněná bezmocí, touhou po tom, aby to tenkrát bylo jinak a taky nenávisti vůči zlým lidem. A jsme zase u toho. Ach jo.

Jsem si myslela, jak se zbavím detektivek a budu mít takové příjemnější čtení a tohle je teda o x levelů horší než kdejaké zabíjení u Nesbøho. Navíc ten pocit, že víte, že se to fakt dělo a někde děje. Jako bezdětný holce mi z toho bylo hodně úzko, ale teď se ty moje pocity a strachy nedají vůbec srovnat.

Není to pěkný příběh, o tom žádná, ale stojí za to si všechny ty zrůdnosti připomínat!

CHAMTIVOST

Marc Elsberg

Ani čtvrté dílo Elsberga mě nezklamalo. Potom, co se ve svých předchozích dílech věnoval celosvětovému blackoutu, síle internetu a bioterorismu, přichází na řadu kapitalismus.


Kniha rozebírá různá ekonomická témata, která jsou skvěle popsaná pro laiky jako jsem já a navíc k tomu máme i skvělý případ řešení vraždy, což jistě potěší milovníky detektivek.

Já mám příběhy Elsberga ráda, protože vždycky otevře nějaké téma, které je neskutečně zajímavé a nutí mě pak nad různými věcmi přemýšlet. Vždycky to jsou témata hodně propojená s fyzikou, matematikou, informatikou, což jsou oblasti, ve kterých moc neexceluju, tudíž mě absolutně fascinuje s čím vždycky přijde.

Pokud vás baví thrillery a chcete se dozvědět zase něco nového, určitě je Elsberg autor pro vás. Já ho zbožňuju a už teď se těším na další jeho dílo.

VĚCI, NA KTERÉ NASTAL ČAS

Petra Soukupová

Příběh o rodině: rodičích Alici a Richardovi, dětech Kájovi a Lole. Nemám úplně v oblibě příběhy, které se neobejdou bez nevěr, ale asi to tak prostě chodí.

Je to taková oddechovka, kde téměř na každé stránce kroutíte hlavou nad tím, co předvádí hlavní hrdina Richard a litujete Alici. Taky ale máte možnost nahlédnout na spoustu situací z pohledu dětí, což mi přijde dost nezvyklé u takových románů a přijde mi, že autorka velmi dobře popisuje, co se honí dětem i rodičům hlavou.

Autorčin styl psaní mi taky dost sedí. Máte fakt pocit, že tam jste s rodinou taky a prožíváte jejich osudy. Jako oddechovka skvělý, celá dějová linka super, jen teda kopnou hlavního protagonistu do zadku je málo!

NOČNÍ KLUB MARS

Rachel Kushner

Jestli hledáte knihu, která na milion % není vhodná pro rodiče, hlavně pak matky, tak to bude právě tahle. Příběh o vězenkyních, ve kterém nechybí znásilňování dětí, sexuální obtěžování a další přečiny. Nebudu lhát, chtěla jsem to mít rychle za sebou a přišlo mi, že horší už to ani být nemůže.

Kniha jako taková je napsaná velmi kvalitně, asi bych řekla i poutavě, ale momentálně absolutně nesouzní s tím, co chci číst. Každopádně si myslím, že je to skvělá volba pro někoho, kdo snese náročnější příběhy, má rád thrillery nebo detektivky a proto jí doporučuji dál. Myslím, že se bude líbit i klukům. Téma děsný, ale čte se opravdu dobře.

SVĚDECTVÍ O ŽIVOTĚ V KLDR

Nina Špitálníková

Fascinující kniha. Smutné, až tragické téma. Kniha obsahuje sedm neskutečných rozhovorů s uprchlíky z nejhorší diktatury novodobé historie. Dozvídáme se, jak vypadá život v Severní Koreji.

Jak máte už odmala nalinkované čím budete, protože jste se narodil do určité “kasty” a to určí, jaké úrovně vzdělání se vám dostane, co vám bude přiřazeno za práci a jestli si zase vaše děti budou moci dovolit studovat či budou mít šanci na dobrou práci.

Dozvíte se, že v Koreji chodí na vojnu, jak muži, tak ženy. Na vojně tráví ženy neskutečných a troufám si tvrdit i nekonečných šest let a musí se potýkat se sexuálním nátlakem svých nadřízených.

Také mě zaujalo, jak se skládají řidičské zkoušky a celkově, jak lidé věří tomu, že takhle je to v pořádku. Dozvíte se spoustu věcí, o kterých se neví nebo se o nich rozhodně běžně nemluví.

Skvělá je i ta nezvyklá forma rozhovorů. Moc hezky se to čte a nutí to člověka přemýšlet a hlavně si vážit všeho, co má. Opravdu skvělá kniha – vhodná jako dárek úplně všem!

ČTYŘI DOHODY

Miguel Ángel Ruiz

Hodně mě teď nadchl seberozvoj. Existuje neskutečná spousta děl na téma, jak změnit sám sebe a tuhle knížku mi doporučoval snad každý a mně nezbývá než jí doporučit dál.

Dílo, které může změnit váš život. Fakt. Není to pro každého, ne každý má koule na to změnit svoje já nebo se o to alespoň pokusit, ale nebudete litovat.

Není to úplně knížka, kterou přečtete za den a nebudete u ní moc přemýšlet. Chce to čas. Takže pokud hledáte něco lehčího, rychlejšího, tohle není cesta.

Kniha a její poselství spočívá v tom, že svoje návyky a přístup k životu změníte podle takzvaných čtyř dohod. Tyto dohody uzavřete se sebou a snažíte se je plnit, jak nejlépe dovedete.

Čtyři dohody zní:

  • nehřešte slovem,
  • neberte si nic osobně,
  • nevytvářejte si žádné domněnky,
  • dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete.

Dává mi to zabrat každý den, už ta první dohoda, ale zařekla jsem se, že se opravdu změním a cítím, že to jde. A když to půjde mně, tak vám přece taky. Pojďme tu změnu udělat společně!

TICHÉ ROKY

Alena Mornštajnová

Kniha o osudu rodiny Žákových. Smutný příběh o tom, jak komunismus dokázal zamávat s životy lidí a roztrhat rodiny. Přijde mi neskutečné, kolik věcí se o této době napsalo a stejně se najdou lidé, kteří toto období zpětně hodnotí jako skvělý a dovedou komunisty dokonce volit.

Knížka se krásně čte, jako ostatně všechno od Mornštajnové, ale opět přichází s ne úplně hezkým tématem, takže člověk dost přemýšlí, jak by se zachoval on v různých situacích, které jsou v knize popsány.

Myslím, že neexistuje knížka od této autorky, se kterou byste šlápli vedle. Je to opravdu nesmírně talentovaná žena, která s každým jejím dílem ukazuje, jak nevyzpytatelný život a nástrahy v něm můžou být. Hlavně se mi líbí i to, jak ukazuje to dobro i zlo v nás.

Hodně se vrací právě do minulosti a do dob komunismu, což dost oceňuji. Příběhy jsou fiktivní, ale jasně ukazují danou dobu a byl to panečku hnus, to už tady nechceme!

LISTOPÁD

Alena Mornštajnová

Někde jsem četla, že tahle knížka by měla být něco jako Příběh služebnice, ale v českém podání. Takže jsem pořád čekala, co přijde za zvrat a ve finále je to spíš takové jakoby pokračování Tichých roků. Autorka se zamýšlí nad tím, jak by mohlo všechno u nás vypadat, kdyby v roce 89 nevyšla Sametová revoluce a komunistická diktatura nepadla.

Děti jsou násilně odtrženy od svých rodičů, ti buď skončí ve vězení nebo zastřelení. Opět to není pěkné čtení, žádná oddechovka, ale dobře se to čte a člověk si hodně váží toho, v jaké době teď žijeme. Nebo minimálně jak se žije nám tady v České republice.

Nejlepší asi je od toho nic nečekat a pak je člověk nadšený. Mně ten dojem trošku zkazila ta představa toho, o čem to bude a tím, že to nakonec úplně nevyšlo, byla jsem lehce zklamaná. Ale rozhodně si stojím za tím, že Mornštajnová je fakt trefa do černýho!

KARANTÉNA

Peter May

Moje prvotina od Petera Maye a musím říct, že rozhodně nejsem zklamaná. Sice jsem si chtěla dát od detektivek pokoj, ale tahle kniha mě zaujala svých názvem. Já mám obecně ráda takovýhle knihy typu coby kdyby.

Asi to není jeho nejlepší dílo, to neposoudím, ale mně se to líbilo moc. Připomíná mi to dost styl Marca Elsberga. Řeší se tam virologie, bioterorismus, takže se člověk lecčemu přiučí. I když v dnešní době hromadu pojmů bohužel známe.

V Karanténě je epidemie dost brutální, ale zatím uzavřená uvnitř Londýna. Jako kdyby se reálně dělo, co se děje v knize u nás, tak to by bylo neskutečný. Věřím tomu, že někde na světě to s covid pandemií mají takhle těžký, možná někde i těžší, ale naštěstí to aspoň u nás nedosáhlo takového levelu.

Zajímavé počtení! Covidu máme všichni plný zuby, ale tohle dílo fakt stojí za přečtení, tak třeba se bude líbit i vám.

29 července, 2021
0 FacebookTwitterPinterestEmail
LifestyleMámaTipy

5 skvělých nápadů pro budoucí rodiče

by Lucc 28 února, 2021

Pokud již jste v očekávání nebo v budoucnu plánujete být (nebo se k tomu schyluje u vašich kamarádů), určitě neváhejte a dejte se do čtení. V tomto článku vám představím pět skvělých tipů na zpestření těhotenství a rodičovství, které prostě musíte vyzkoušet. Zaručuji vám, že si užijete spoustu zábavy a hlavně budete mít úžasné vzpomínky na dobu před miminkem a s ním.

BUDEME RODIČE!

Úplně první tip, který tady mám, nemusí být vhodný pro všechny. Já jsem po tom, ale vždycky toužila, takže jsme do toho šli. Každý z nás má v dnešní době chytrý telefon s kamerou, takže by to neměl být problém pro nikoho, ale chápu, že někdo to prostě nemusí. O co tedy jde?

Natočte si vaše blízké, když jim říkáte vaši velkou novinu. Asi to nebudou přehnaně výskající reakce jako byste našli ve videích Američanů, ale budete mít navždy zaznamenané, co kdo řekl a jak se tvářil. I když na reakce mý ségry a rodičů (aka mamky hahaha a taťky doprdele pojedete) teda nezapomenu nikdy. Na to se opět můžete podívat ve videu.

Vždycky se to dá nějak nenápadně vymyslet. Chtěla jsem tady uvést příklad, jak to udělat, ale ten si šetřím na druhé těhotenství, tak to nechám na vás. Každopádně opět jde vyhledat nápady na Youtube a rozhodně nebudete litovat!

A taky mi přijde úžasné, když si dáte tu práci a vymyslíte nějaké odhalení vašeho těhotenství i pro vašeho partnera. Přišlo mi skvělý, že to vlastně vím sama a mám šanci něco pro Ondru nachystat a on to vůbec nečeká. Ta jeho reakce byla priceless. Každopádně příště musím vymyslet nějaký lehčí hlavolam. Můžete koupit dětské oblečení, vymyslet nějakou šifru nebo někam schovat těhotenský test. Hrozně se mi líbí, že do konce života mám památku na to, jak se Ondra tvářil, jak šokovaně vypadal, ale jak byl přitom šťastný. A taky plánuju příště natočit i sebe, protože to mi taky zpětně vlastně přijde škoda, že svojí reakci nemám.

GENDER REVEAL PARTY

Aneb párty, na které se dozvíte, společně se všemi vašimi blízkými, co čekáte za pohlaví. Tyhle párty jsou typické především pro Američany, ale já jsem asi tak posedlá Youtube videi, že jsem to chtěla šíleně taky. Nakonec jsem do toho ukecala i Ondru a pak už stačilo se jen vrhnout do příprav. Jak u nás Gender reveal probíhala se můžete podívat ve videu.

Nápadů na to, jak to celé provést je velká spousta. Někdo si nechá upéct dort a pak při rozkrojení podle barvy polevy zjistí, co očekávají. Někdo praská balónek a vyletí z něj papírky v modré nebo růžové barvě. Někdo používá světlice. My jsme celou akci svěřili do rukou mé sestry, která připravila těchto úkolů/výzev hned několik. Praskali jsme balónky plné barvy, využili jsme piňatu, z krabice vyletěli balónky určité barvy. Všichni s námi společně procházeli všechna stanoviště a počítali, kolik bodů má holka a kluk. Nakonec to překvapivě vyšlo na kluka, ale to už víte.

Asi vás možná napadne otázka, jestli jsme to už věděli nebo kdo to řekl ségře. Paní doktorce jsem řekla, že pohlaví znát nechceme, ale ať nám ho dá do obálky. Tu jsem pak poslala sestře a ta všechno nachystala a byla tak jediná na světě (teda když vynecháme všechny doktory), která to věděla.

Úžasné na této párty je, že si tam pozvete všechny vaše blízké a ještě před narozením miminka máte takovou hezkou příležitost tuhle vaši novou životní etapu oslavit. Taky vás všichni přinesou dárky a vzhledem k tomu, že nevědí, co čekáte, většinou donesou věci v neutrálních barvách, což je báječný, protože pak můžete věci použít, jak pro holky, tak kluky. Organizačně náročné to docela je, ale nám to za to stálo. Sice je to jak se svatbou a v podstatě se s nikým moc nepobavíte, ale celkově mi přišlo, že se lidi bavili a jak k tomu byli třeba občas skeptičtí, tak to nakonec bylo docela zábavný. Takže za nás doporučujeme!

VIDEO PROMĚNA

Zpětně moc lituju, že jsem si netočila každý týden nebo alespoň sem tam video s bříškem. Na fotkách taky vidíte, jak se vaše tělo mění, ale není to takové jako na videu. Tam můžete víc ukázat, jak se cítíte, můžete to k tomu třeba do záznamu i říct. Lépe si pak člověk ty stavy a spoustu věcí vybaví. Opět inspirace je na internetu velká spousta. Mně se třeba líbí teď aktuální video od Jitky Nováčkové, ale na Youtube je takových videí hodně. V podstatě stačí jen kamera, nahodit plavky nebo nějaké oblečení (ideálně něco, co vám bude na začátku i na konci těhotenství) a můžete začít.

Samozřejmě jsou úžasné i fotky s proměnou vašeho těla. My jsme třeba fotili fotky s různým ovocem podle velikosti Tedíka.

Ke konci těhotenství se také fotí fotky s profesionálním fotografem a to mi přišlo úžasný! Byl u toho i Ondra a máme spolu nádherné fotky. Nestálo to majlant a je to památka na vždycky. Fotila nás Verča Kovačková, tak doporučuji dál!

ALBUM PRVNÍ ROK a VZPOMÍNKOVÁ KNIHA

Další úžasný tip vás taky nebude téměř nic stát. Pouze musíte investovat do alba a vyvolání fotek. Už před narozením Tedíka jsem si koupila album (https://www.brushpen.cz/album-bez-kapes-30×30/?variantId=3557&gclid=CjwKCAiAm-2BBhANEiwAe7eyFAVtJ_rgDI-JarPdTdS7XKonV7cAUEpWetz1RJDMTo6n8xKRIFCTTxoCVeIQAvD_BwE) a zaznamenávala do něj svojí proměnu. Pak jsem každý měsíc vkládala fotky Tedíka a psala k tomu poznámky s tím, jaké dělá pokroky, kde jsme byli, s kým se potkal, co viděl. No, co si budem, za ten první rok toho moc nebylo (aka corona) a druhý rok na tom nebude o nic líp, každopádně vy to třeba vychytáte lépe. Celé album jsme vyloženě věnovali prvnímu roku Tedíka a snažili se na fotkách vždycky zaznamenat nějaké milníky.

Krásně pak vidíte, jak se dítě v tom prvním roce mění. Přijde mi, že pak už ten rozdíl není tak markantní jako právě v tom prvním roce. A jsem moc ráda, že jsem se do toho pustila. Určitě doporučuji fotky objednávat každý měsíc a hned vlepit, když se toho nakupí moc, je to pak zbytečně složitý a na hromadu věcí už si vůbec nevzpomenete.

Album můžete dotvořit pomocí různých fixek nebo nálepek, pásek. Já jsem hodně využívala především razítka z Tigeru. Určitě budete taky potřebovat foto růžky. Věřte mi, s izolepou to vypadá strašně.

Taky doporučuji koupit vzpomínkovou knížku, kde můžete vyplňovat různé údaje. Třeba jak dítě roste, jak se mění jejich barva očí, jak jim rostly zoubky nebo na jakých očkováních jste byli. Je toho tam samozřejmě ještě víc, ale tohle mě napadá jako první. Doporučila bych, abyste se na tenhle typ knížek podívali v knihkupectvích, ale bůhví, kdy to půjde. My máme tuhle a jsme spokojení.

Převážně jsme všechny fotky lepili do alba a knihu využívali spíš k zapisování. Různá prvenství jsem si pak zapisovala ještě do diáře na sedm let od Leny Brauner. Takže tam mám třeba data, kdy jsme oznamovali různým lidem, že jsem těhotná nebo kdy jsem cítila pohyby a taky tam mám pro Tedíka například to, kdy ochutnal poprvé pizzu, stoupnul si nebo řekl první slovo. Ale víte jak, já jsem na tohle expert, odmala jsem s psala deník a nějak se nemůžu ubránit tomu si všechno zaznamenávat a fotit a tak. Třeba se mezi vámi najde stejný freak a teď se konečně můžete vyřádit.

NAROZENINOVÉ INTERVIEW

Tahle záležitost nás v tom pravém slova smyslu teprve čeká, protože Tedík zatím nemluví dostatečně na to, aby mi něco pořádného řekl, ale těším se až to přijde. Narozeninové interview neboli rozhovor je v podstatě taková forma zpovídání vašeho dítěte, které děláte každý rok na jeho narozeniny. Sestavíte si seznam otázek a pak se ptáte pořád stejně a vidíte, jak se celkově mění názory, priority a oblíbenci vašeho dítěte. Tenhle rok začínám i s videi se mnou a s Ondrou.

Takhle vypadá naše interview. Vytvářela jsem si to v Canvě a otázky dávala dohromady hlavně s pomocí Pinterestu. Pokud byste případně měli zájem využít moji předlohu, dávám vám sem i odkaz ke stažení.

NAROZENINOVE-INTERVIEWStáhnout

Opět to není časově nijak náročná aktivita, ale v budoucnu bude krásné si to všechno číst a koukat se, jak jste se měnili. Mimo jiné budete mít také zaznamenané, jak dítě vypadalo v určité narozeniny. Můžete spolu s ním natočit i sebe, jak je zpovídáte.

BONUS: DOPISY MÉMU DÍTĚTI

Jako bonus uvádím ještě dopisy dítěti, kdy si buď sami sepíšete za každý rok nějaký dopis určený vašemu dítěti, kde sepíšete, co jste zažili, jak se třeba ten rok posunul nebo si můžete koupit vyloženě set dopisů od Bloque. https://shop.bloque.pro/zapisniky/dopisy-memu-diteti/ V osmnácti pak můžete dětem dopisy dát a oni se dozví, jaké to bylo, když jste se dozvěděli, že ho čekáte, když se narodil, když řekl první slovo a tak dál. Jako takhle, nikdo vám nezaručí, že si to vaše dítě bude chtít jednou přečíst, ale snaha se cení. Minimálně si pak můžete počíst vy, co se vám tehdy honilo hlavou.

Osobně asi při dalším dítěti budu volit jinou variantu a sepíšu si dopisy dle sebe. Myslela jsem si totiž, že vyloženě přijde osmnáct dopisních papírů a obálek a já pak napíšu dopis za každý rok. Obálek je ale myslím jen třináct a jsou rozdělené podle milníků třeba právě vstup do školky, školy, puberta a tak.

Ale co určitě využiju je tenhle deníček na dětské hlášky. https://shop.bloque.pro/zapisniky/detske-hlasky/ Jsem si jistá, že jich Tedík bude mít spoustu a s mojí pamětí to musím mít někde zapsané, protože jinak to bude navždy zapomenuto.

Doufám, že jsem vám teď nabídla inspiraci, kterou jste hledali a v budoucnu vám přijde vhod. Být rodičem je to nejúžasnější, co se nám v životě povedlo. Není to vždycky růžový, ale o tom to je.

Máte se na co těšit. Mějte se krásně!

foto: Unsplash a soukromý archiv

28 února, 2021
1 FacebookTwitterPinterestEmail
Lifestyle

Wattpad a moje obsese

by Lucc 17 února, 2021

Watt..co? Pokud jste o Wattpadu ještě neslyšeli a jste vášnivý čtenáři jako já, o něco jste přišli! Kdo mě zná, ví moc dobře, že poslední dobou neskutečně ujíždím na fan fikcích o Dracovi a Hermioně. Kdysi dávno jsem asi nějakou fan fikci v rámci Harryho Pottera četla, ale nikdy mě to nechytlo. Vždycky jsem spíš tíhla k tomu hlavnímu kánonu a četla pořád dokola hlavní knížky nebo koukala na filmy. Ale osud tomu chtěl a Lucie narazila na Wattpad. Pokud ještě nejste seznámeni s touto platformou a nechcete být totálně závislí jako já, tak si to snad ani nevyhledávejte. Každopádně, o co tedy jde? Na Wattpad může kdokoliv z nás vložit svoje příběhy. Jsou tam díla různých žánrů, některé stojí za to, jiné jsou trošku mimo, ale určitě si každý z vás najde to svoje. Tahle platforma je zdarma, můžete číst a tvořit jak na počítači, tak na telefonu.

Já jsem se fakt snažila číst něco jiného než Dramione, ale nějak mi to nesedí a stále vyhledávám příběhy právě s těmito postavami. Nejúžasnější mi přijde, že ty příběhy nikdy nekončí. Už to čtu třeba půl roku a pořád nacházím nové a nové příběhy. A co víc, není to tak, že bych teď četla horší věci než na začátku, stále se najdou úplně neskutečný příběhy. Vždycky si říkám, jak to ty lidi napadlo. A jsou to fakt promyšlené příběhy. Realistický popsání postav, sedí děj. Co si budem?! Je to úžasný!

Takže pokud si taky chcete počíst, určitě si na Wattpadu najdete to svoje. A je to zdarma! To chceš. A v rámci tohoto článku jsem vám chtěla doporučit pár příběhů, které oslovily mě. Většina z nich jsou v angličtině, ale našla jsem i autorku, která píše česky a nějaké její story jsou fakt šíleně dobré.

Začnu tedy hned českou autorkou. Její uživatelské jméno je: sarhemanna. A všechny její knížky najdete tady: https://www.wattpad.com/user/sarhemanna. Z jejích příběhů doporučuji: Malfoyova vánoční tradice a Nenávist předchází lásce. Druhé dílo je navíc první díl trilogie, takže pokud vás to chytne, máte hned další příběh před sebou. Neskutečně mě ale naštvalo, když jsem na konci třetího dílu zjistila, že není kompletní a v tu nejblbější dobu příběh skončil. Autorka momentálně neplánuje příběh dokončit, ale i tak si myslím, že to celé stojí za to. Akorát si ten konec musíme asi všichni vymyslet sami. Autorka navíc i napsala Za mezikolejní vztahy, což patří mezi nejlepší příběhy v češtině v rámci Harry Potter fan fikcí. Jenže mě to nějak nechytlo, přijde mi to moc přitažené za vlasy a málo realistické.

Asi není překvapivý, že mě ty příběhy lákají hlavně kvůli postavě Draca. Najde se hromada příběhů, kde je Draco až přehnaně sladkej, což úplně nevyhledávám. Spíš se mi líbí, když je sám sebou a s ničím se tzv. moc nese**. Přečetla jsem toho opravdu hodně. Na začátku jsem dávala víc šanci příběhům, který byly trošku odtržený od reality a Draco ani Hermiona nebyli sami sebou. Teď už spíš přečtu pár stran a pak buď pokračuju nebo rovnou vybírám další příběh. Teď jsem zrovna narazila na autory, který se extrémně vyžívají v popisování sexuálních scén. Jakože…wow! To je fakt porno na papíře. Nechápu, jak někdo může takhle psát.

Příběhy mi přijdou úžasný i v tom, že se člověk z nich naučí spoustu slov, které neznal. Různé slovní obraty, terminologie z různých oborů a nespisovná angličtina. Takže to samozřejmě slouží i ke vzdělávacím účelům. Spousta příběhů je postavených na stejné zápletce. Tak jsem se rozhodla, že je dám dohromady, abyste se mohli rozhodnout, co vás láká za témata.

DRAMIONE jsou jmenováni primusem a primuskou

  • Stay by My Side od NickiTxox (https://www.wattpad.com/story/1425347-stay-by-my-side-%E2%9C%85-hermione-granger-and-draco)
  • Nox od MyaClemente (https://www.wattpad.com/story/145238364-nox-dramione)
  • Meet Me In The Broom Cupboard od Ellie7457 (https://www.wattpad.com/story/241786507-meet-me-in-the-broom-cupboard)

HERMIONA S DRACEM SI VYMĚNÍ MÍSTA

  • This Is War of xXBeckyFoo (https://www.wattpad.com/story/43963650-this-is-war)

VÁNOCE

  • Merry Christmas Mr Malfoy od Icybird999 (https://www.wattpad.com/story/159570037-merry-christmas-mr-malfoy-book-1)

DRAMIONE a život po škole

  • A Wonderful Fortuitous Love (Draco se má oženit, ale rodina jeho budoucí ženy ho nechce přijmout, pokud bude stále mít problém s mudly a dalšími kouzelnými bytostmi, takže se úplnou náhodičkou ocitne v Hermionině náručí) – asi jeden z nejkrásnějších a nejlepších příběhů ever!!! (https://www.wattpad.com/story/178646-a-wonderful-fortuitous-love)
  • Her Reason to Stay od dramione27 (Hermiona s Dracem na sebe narazí, když se v Bradavicích koná reunion) (https://www.wattpad.com/story/96975359-her-reason-to-stay)
  • About Last Night od xXBeckyFoo (Draco se ráno po propařené noci probudí a zjistí, že jsou s Hermionou manželé) (https://www.wattpad.com/story/75534262-about-last-night)
  • Sour Grapes od liliansilver (Malfoy se po válce snaží všem sklidit z očí, ale trošku mu to nevyjde) (https://www.wattpad.com/story/167221481-sour-grapes)
  • Memory Lane od dramione27 (pět let po válce se Hermiona s Dracem opět setkávají a musí spolu spolupracovat) (https://www.wattpad.com/story/107146705-memory-lane)

DRAMIONE jsou donucení se vzít

  • The Marriage Law od majh574 (https://www.wattpad.com/story/236125990-the-marriage-law-complete)
  • Bathwater od xXBeckyFoo (https://www.wattpad.com/story/426743-bathwater)

DRAMIONE a baby projekt

  • The Baby Project od ashcravo (https://www.wattpad.com/story/9796040-the-baby-project-dramione)

NÁPOJ LÁSKY (Hermiona je pod vlivem nápoje lásky a Malfoy je kvůli její náhlé náklonnosti ochoten skočit z Astronomické věže)

  • Mr Maybe od Atinyfeels (https://www.wattpad.com/story/36616692-mr-maybe)

SEX všude kam se podíváš (to se ani jinak nazvat nedá) – všechny příběhy od Ada_P_Rix jsou momentálně z Wattpadu stažené a najdete je jen tady: https://archiveofourown.org/users/Ada_P_Rix/pseuds/Ada_P_Rix.

Pak čtu ještě Left Behind od MarissaWalkerWriter (https://www.wattpad.com/story/227114727-left-behind-a-dramione-romance) a Requirement od augustdavidson (https://www.wattpad.com/story/240375558-requirement-dramione). Tyhle díla ale nejsou dokončená. Na update se čeká většinou týden, když jste lucky.

Každopádně celá moje obsese s Wattpadem asi není úplně u konce a určitě toho najdu ještě spoustu. Takže případně přidám nějaký update. Neskutečné ale je, že celý příběh Harryho Pottera a jeho přátel nikdy nekončí a pořád tady bude nějaká nová dějová linka, která je hodna objevování. Krásné počtení!

17 února, 2021
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Load More Posts

O mně

 

Jsem Lucc. A taky máma, manželka, dcera, sestra a ex-učitelka. Šíleně mě baví číst knížky, psát, sportovat a cestovat. Zbožňuju Harryho Pottera a nejraději se vracím do Anglie. Pokud chceš o mně vědět něco víc, koukni do sekce O mně.

 

Kdo hledá, najde

Nejnovější články

  • Pexetrio

  • 2022

  • Dopis Ježíškovi

  • Podzimní aktivity

  • Zimní aktivity

  • 2021

Články

Archiv

KONTAKT

Facebook Twitter Instagram Pinterest Youtube Email
  • Facebook
  • Twitter
  • Instagram
  • Pinterest
  • Youtube
  • Spotify

Copyright 2021 Explore with Lucc . Všechna práva vyhrazena.


Back To Top
Explorewithlucc
  • Úvod
  • Cestování
    • Cestování

      Náš roadtrip: od Říma po Pisu

      17 listopadu, 2021

      Cestování

      5 anglických měst v 5-ti dnech

      7 ledna, 2020

      Cestování

      Kam na vánoční trhy

      26 listopadu, 2019

      Cestování

      Dánsko

      20 listopadu, 2019

      Cestování

      Karlovarský kraj

      20 listopadu, 2019

      Cestování

      Budapešť

      20 listopadu, 2019

      Cestování

      Londýn

      19 listopadu, 2019

      Cestování

      Putování po horách ČR

      19 listopadu, 2019

  • Knihy
    • Knihy

      Stojí za přečtení vol. 1

      29 července, 2021

      Knihy

      Knihy pro nejmenší

      26 května, 2020

      Knihy

      Jeho temné esence / Philip Pullman

      6 března, 2020

      Knihy

      HELIX / MARC ELSBERG

      20 února, 2020

      Knihy

      Romantické útěky / Julie Caplin

      6 února, 2020

      Knihy

      Dům / Simon Lelic

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Velké maličkosti / Jodi Picoult

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Opuštěná společnost / Erik Tabery

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Labyrint: Útěk / James Dashner

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Macbeth / Jo Nesbø

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Nesmírný / Jussi Adler-Olsen

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Tatér z Osvětimi / Heather Morris

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Stíny nad zálivem / Lucy Clarke

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Selfies / Jussi Adler-Olsen

      20 listopadu, 2019

      Knihy

      Zero / Marc Elsberg

      20 listopadu, 2019

  • Lifestyle
    • Tipy All
      Lifestyle

      5 skvělých nápadů pro budoucí rodiče

      28 února, 2021

      Lifestyle

      Aktivní adventní kalendář

      5 ledna, 2021

      Lifestyle

      Společenské hry pro dva a více

      12 listopadu, 2020

      Lifestyle

      Jak naplánovat svatbu / Harry Potter svatba

      9 listopadu, 2020

      Knihy

      Knihy pro nejmenší

      26 května, 2020

      Máma

      JSOU EKO PLENKY DOST EKO?

      20 března, 2020

      Tipy

      Miluju animáky!

      14 ledna, 2020

      Tipy

      Vánoce na obrazovce

      12 prosince, 2019

      Tipy

      10 podcastů (nejenom) pro holky

      10 prosince, 2019

      Tipy

      Tipy na vánoční dárky

      28 listopadu, 2019

      Tipy

      TOP 20 seriálů

      21 listopadu, 2019

      Lifestyle

      5 skvělých nápadů pro budoucí rodiče

      28 února, 2021

      Lifestyle

      Wattpad a moje obsese

      17 února, 2021

      Lifestyle

      Aktivní adventní kalendář

      5 ledna, 2021

      Lifestyle

      Společenské hry pro dva a více

      12 listopadu, 2020

      Lifestyle

      Jak naplánovat svatbu / Harry Potter svatba

      9 listopadu, 2020

      Lifestyle

      Knihy pro nejmenší

      26 května, 2020

      Lifestyle

      Zajímavosti o dětech

      8 dubna, 2020

      Lifestyle

      I koronavirus má svoje pozitiva

      22 března, 2020

      Lifestyle

      JSOU EKO PLENKY DOST EKO?

      20 března, 2020

      Lifestyle

      HP ⚡: mám pár ?

      13 února, 2020

      Lifestyle

      Látkovat či nelátkovat – to je oč tu…

      23 ledna, 2020

      Lifestyle

      Miluju animáky!

      14 ledna, 2020

  • Máma
    • Máma

      5 skvělých nápadů pro budoucí rodiče

      28 února, 2021

      Máma

      Knihy pro nejmenší

      26 května, 2020

      Máma

      Zajímavosti o dětech

      8 dubna, 2020

      Máma

      JSOU EKO PLENKY DOST EKO?

      20 března, 2020

      Máma

      Látkovat či nelátkovat – to je oč tu…

      23 ledna, 2020

      Máma

      Moje těhotenství

      19 listopadu, 2019

      Máma

      Co bude miminko potřebovat?

      19 listopadu, 2019

      Máma

      Co s sebou do porodnice?

      19 listopadu, 2019

  • O mně
    • O mně

      2022

      15 ledna, 2023

      O mně

      2021

      1 ledna, 2022

      O mně

      2020

      26 prosince, 2020

      O mně

      2019

      31 prosince, 2019

      O mně

      2018

      19 listopadu, 2019

      O mně

      Lucc

      19 listopadu, 2019

  • Ke stažení
    • Ke stažení

      Pexetrio

      16 ledna, 2023

      Ke stažení

      Dopis Ježíškovi

      15 ledna, 2023

      Ke stažení

      Podzimní aktivity

      15 ledna, 2023

      Ke stažení

      Zimní aktivity

      15 ledna, 2023

Copyright 2021 Explore with Lucc . Všechna práva vyhrazena.