Opuštěná společnost: Česká cesta od Masaryka po Babiše
Už delší dobu je s naší Českou republikou leccos špatně. Demokraticky – což všichni až přehnaně zdůrazňují – jsme si zvolili prezidenta a poslance do Poslanecké sněmovny. Je neskutečné, co se do takové instituce dostane za lidi. A ještě o to neskutečnější, že jsme je tam dostali my sami. Navíc se vracíme v podstatě zpět do minulosti, zachtělo se nám jednobarevné vlády. Hodně z nás ten teror nezažilo, tak si to chceme vyzkoušet na vlastní kůži. Ano, lid se vyjádřil. Stejně tak si ale zvolili Hitlera a kam to všechno vedlo, že?
Čas od času tu moji oblíbenou fikci vyměním za něco z reálného světa. Na poli politologie mám za sebou pár knih. Zaujali mě především: Třetí vlna od Samuela P. Huntingtona, Proč tak snadno?! od Iva Možného a Češi v neklidné době od Milana Valacha. Vím leccos o Jaspersovi, Aronovi nebo Arendtové, ale všechno jsou to knížky staršího data. Delší dobu jsem si ale chtěla přečíst novou knihu od šéfredaktora týdeníku Respekt, Erika Taberyho.
Hned na úvod musím zdůraznit, že tato kniha by měla být povinnou četbou pro středoškoláky i vysokoškoláky. Pak by rozhodně neměli problém s odpovídáním na otázky, co se vlastně dělo v letech 1918, 1938, 1948 a 1968. Zároveň ale dost slušně popisuje, co se děje nyní.
Kniha přináší „pěkné“ shrnutí toho, co se v naší zemi dělo od roku 1918 do současnosti. Líbí se mi, že minulost propojuje s přítomností. Kniha je navíc velmi čtivá, prolínají ji citáty různých autorů, což mi přijde skvělé a jde vidět, že si na tom autor dal záležet. Historii projde Tabery docela rychle. Od roku 1918 jsme v současnosti zhruba už na 70 straně.
Dovolím si z knihy citovat pár řádků: „Nejsilnějšími nositeli myšlenky humanitní, prozápadní demokracie tu byli Masaryk a Havel. Dnes ani jednoho z nich nemáme, což je slabina, ale i příležitost. Ujme se tentokrát jejich myšlenek širší veřejnost? Pocítí každý svou vlastní odpovědnost za svobodu a demokracii a udělá na jejich obranu a rozvoj, co bude moci? Anebo protože chybí ten, kdo by to zařídil za nás, budou řady stoupenců svobody řídnout, a naopak posílí proudy, které chtějí nový začátek? A ovlivní naše vnitřní směřování znejistěná západní Evropa, od Unie se trhající Velká Británie a do svých problémů zahleděné Spojené státy?“
Takových otázek je v knize více, a ještě víc je tam úseků, nad kterými by se člověk měl zamyslet a pěstovat tak kritické myšlení. S příchodem sociálních sítí jsme se vzájemně jaksi odcizili, baví vás kritizovat všechno a všechny a vytrácí se jistá zodpovědnost za naše činy a výroky.
Kniha se nevěnuje pouze minulosti, ale zahrnuje i populismus a vliv sociálních sítí na širokou veřejnost. Do svého eseje navíc Tabery zahrnul i Brexit a další důležitá témata, která jsou v současnosti důležitá a hodně se o nich mluví nebo ta o kterých se právě třeba tak moc nemluví, ale mělo by.
Kniha je přehledná a má 265 stran, takže se dá označit za vcelku krátkou knihu. Je krátká a výstižná. Je dobře strukturovaná, témata na sebe navzájem navazují, všechno je v podstatě chronologicky seřazeno za sebe. Není ani nijak zvlášť drahá, pořídíte ji do 300,- Kč.
Knihu doporučuji všem, kterým nestačí informace, které získaly doma od rodičů, sourozenců, příbuzných nebo ve škole od spolužáků a učitelů nebo z médií. Nabízí ucelený pohled na historii a současnost naší země. Jak si to každý člověk přebere už je na něm. Co je ale podstatné je fakt, že právě v dnešní době bychom měli nad událostmi, co se dějí kolem nás více přemýšlet a pokud možno i konat. Tato kniha přináší hodně informací a zároveň hodně otázek, nad kterými je hodno se zamyslet.