Na počátku listopadu roku 2017 na několika místech v České republice vypadl proud. Výpadek byl způsoben extrémním větrem. Mnoho domácností se tedy ocitlo bez proudu a lidé se tak museli vrátit do dob bez elektriky a poradit si bez ní. Elektřina na nějakých místech nešla třeba tři dny. Svíčky se docela hodily.
Po tmě u krbu, z něhož sálalo příjemné teplo, jsme s kamarády domýšleli, kam by tento blackout mohl zajít. Samozřejmě by to neskončilo pouze vyteklými mrazáky, zkaženým jídlem a studenou vodou. Zhruba týden na to jsem v knihkupectví objevila knihu Blackout a samozřejmě zatoužila po tom zjistit, do jakých extrémů tuhle situaci promyslel někdo jiný. V tomhle případě rakouský autor Marc Elsberg. Kniha vyšla v češtině na začátku října 2017 a má 371 stran. Na knížku jsem se dlouho těšila. Ke čtení jsem se dostala až v prosinci, protože jsem ji dostala k svátku.
Kniha stála 399,- korun a i přesto, že není správné soudit knihu dle obalu, i podle obalu působí přitažlivě. Líbí se mi i podtitul knihy: Zítra bude pozdě. Přesvědčí mě a vás kniha na prvních 50 stranách?
50 stran jsem přečetla relativně rychle, zhruba za 45 minut cestou vlakem domů z Brna. Hned na začátku nás autor do příběhu vtáhne tím, že na několika místech popisuje samotný výpadek proudu. Můžeme tak nahlédnout do několika evropských metropolí a přečíst si strhující popis toho, jak je výpadek proudu v té určité zemi zasáhl. Čtenář se tak na jednu stranu dostává do děje a na druhou stranu se seznamuje možná až s mnoha aktéry a místy příběhu. Kniha je plná terminologie, rozhodně to není jedna z těch knih, kterou si vezmete na dovolenou a chcete u ní relaxovat a pokud možno moc nepřemýšlet. Je svým jazykem vhodná spíš pro dospělé publikum.
Hlavní postavou celého příběhu je bývalý hacker a programátor Piero Manzano. O něm se toho na prvních 50 stranách moc nedozvíme. Osobně se mi moc líbí, že v příběhu figuruje i Česká republika. Vždycky se mi líbí, když naši zemi někde zmíní zahraniční autoři.
Oceňuji, že se autor snaží termíny spojené s energetickým průmyslem zjednodušovat a lépe je tak přiblížit čtenáři. Někoho, kdo se touto problematikou normálně nezabývá to nutí se nad situací více zamyslet. Opravdu jsem promýšlela, jak jsou sítě navzájem propojené a kniha mě motivuje k tomu si o energetice něco nastudovat. Přibližně kolem strany 35 se konečně dozvídáme, že k výpadku proudu nedošlo jen tak náhodou, ale někdo to udělal úmyslně. Čtenáře to samozřejmě nutí číst dál a chce se dozvědět, kdo to má na svědomí.
Takže za mě ANO! Určitě bych knihu doporučila. Do knížky jsem se samozřejmě začetla takovým způsobem, že jsem jí přelouskala za 8 hodin a část noci tak v podstatě pročetla. Přináším vám tedy recenzi celé knihy. Kniha není moc dlouhá, ale za to je velmi poutavá a poučná. Hodně informací, které autor uvádí jsou založené na realitě jako například jména elektráren nebo nehody související s výpadky proudu v Evropě. Celý příběh zní velmi věrohodně a autor sám pak na konci knihy uvádí, že se snažil, aby byl příběh založen na pravdě. Hodně věcí konzultoval s odborníky.
Líbí se mi, jakým způsobem autor píše, i když na můj vkus je kniha mnohdy až moc popisná. Pro popis je užito spousta slov, které by se daly nahradit jistě nějakým lehčím ekvivalentem, ale chápu, že dospělejšímu publiku tento styl a úroveň jazyka vyhovuje.
Kniha nám ukazuje 14 dnů, ve kterých celá Evropa a následně i Amerika čelí velké krizi. Hlavní postava Manzano za pomoci mnoha přátel i nepřátel celé záhadě nakonec přijde na kloub. V průběhu příběhu to vypadá, že se na útoku podílí někdo zevnitř nějaké elektrárny nebo instituce; někdo, kdo se snaží naoko situaci řešit, ale není to tak. I když to tedy zpočátku vypadá, že je příběh lehce předvídatelný, není to pravda – ani zdaleka.
Příběh je detailně promyšlen, důsledky výpadku proudu byly popsány v souvislosti s mnoha odvětvími jako energetika, finančnictví, zemědělství nebo zdravotnictví.
Knihu vřele doporučuji všem, co mají rádi katastrofické příběhy a rádi domýšlejí, co by se mohlo stát kdyby.